Česká republika a další členské země Evropské unie, které se zavázaly vstoupit do eurozóny, ale ještě tak neučinily, zaznamenaly pokrok při plnění podmínek pro přijetí eura. Ani jedna z nich ale stále neplní všechny požadavky, uvedla v takzvané konvergenční zprávě Evropská komise. Zpráva zahrnuje kromě České republiky i Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko.
Česká republika podle zprávy plní tři z pěti kritérií. Tato tři kritéria se týkají cenové stability, veřejných financí a dlouhodobých úrokových sazeb. Legislativa v České republice však není zcela v souladu s požadavky pro přijetí eura a země nesplňuje ani kriterium týkající se měnového kurzu.
Podmínky pro cenovou stabilitu plní všechny země zahrnuté ve zprávě s výjimkou Švédska. V plnění podmínek pro veřejné finance je pak jediným hříšníkem Chorvatsko, které stále čelí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu.
Pravidla pro dlouhodobé úrokové sazby plní všechny sledované země. Žádná z nich naopak nesplňuje kritérium pro měnový kurz, protože ani jedna není součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2. V tom musí země před přijetím eura strávit nejméně dva roky. Ve většině zemí není v souladu s pravidly ani legislativa, výjimkou je podle EK pouze Chorvatsko.
Jednotnou evropskou měnu již zavedlo 19 z 28 členských zemí EU. Mimo eurozónu stojí kromě zemí zahrnutých v konvergenční zprávě také Británie a Dánsko. Tyto dvě země si na začátku vyjednaly výjimku, takže se k eurozóně připojit nemusí.
Česká republika zatím nestanovila žádný termín pro přijetí eura, podobně jsou na tom i další země zahrnuté v konvergenční zprávě. Švédové dokonce členství v eurozóně odmítli v referendu, které se konalo v roce 2003.
