Česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí propadla do hlubší recese, ve které se ocitla ve druhé polovině loňského roku. Hrubý domácí produkt podle dnešních předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl meziročně i mezičtvrtletně shodně o jedno procento.
V rámci Evropské unie na tom je tuzemská ekonomika téměř nejhůře. Její vývoj byl v prvních třech měsících letošního roku podle Eurostatu druhý nejhorší mezi 19 státy Evropské unie. Hůře než Česká republika, kde statistici hlásí mezičtvrtletní pokles o jedno procento, na tom bylo jen Maďarsko, které kleslo o 1,3 procenta. U osmi zemí EU, mezi kterými je i zadlužené Řecko, však Eurostat data neuvedl. Dá se čekat, že právě třeba Řecko by na tom mohlo být v tomto směru také hůře než ČR, neboť meziročně u něj Eurostat hlásí v prvním čtvrtletí propad o 6,2 procenta.
Česká ekonomika si dobře nevede ani v meziročním srovnání, kdy pokles hrubého domácího produktu činil také jedno procento. V tomto směru jde o sedmý nejhorší výsledek mezi 20 státy, u nichž jsou údaje dostupné. Kromě zmiňovaného Řecka větší pokles byl zaznamenán i v Itálii, na Kypru, v Nizozemsku, v Portugalsku a z nečlenských zemí eurozóny v Maďarsku.
Za propad mohou i pojišťovny
Pokles české ekonomiky byl podle Českého statistického úřadu do jisté míry důsledkem mimořádného vývoje dvou jindy relativně stabilních složek. "V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví poklesla tvorba hrubé přidané hodnoty v penzijních fondech a také u pojišťoven. Propad druhé složky, spotřební daně z tabákových výrobků, byl důsledkem předzásobení ve 4. čtvrtletí v reakci na letošní zvýšení daňové sazby, což se promítlo zejména do mezičtvrtletního srovnání," uvedl ČSÚ.
Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty a HDP byl podle úřadu negativně ovlivněn i dalším propadem přidané hodnoty v odvětví stavebnictví. "V běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo zcela eliminováno zvýšením úhrnné cenové hladiny o 3,2 procenta," konstatovali statistikové.
Celková zaměstnanost v pojetí národních účtů, očištěná o vliv sezonnosti, se v 1. čtvrtletí podle ČSÚ meziročně ani mezičtvrtletně v zásadě nezměnila.
Podle analytika skupiny Citfin Tomáše Volfa však na tom zatím není české hospodářství úplně zle. "Dokud se bude dařit Německu, pak žije naděje, že letos čeká ekonomika poroste," konstatoval Volf. Německá ekonomika podle dnešních ranních čísel předčila svým výkonem očekávání, když ve srovnání s předchozím čtvrtletím vzrostla o 0,5 procenta a meziročně dokonce o 1,7 procenta. "Tato čísla dávají do budoucna naději také domácí ekonomice," dodal Volf.
Analytici jsou překvapeni
Analytiky dnešní předběžná čísla o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletní zaskočila. Někteří z nich považují za poněkud zvláštní i vysvětlení propadu ekonomiky, další jej odmítají i komentovat. Navíc prý podle ekonomů jde o položky, která velice snadno podléhají revizi. Proto čekají, že nakonec bude vývoj revidován směrem k lepším výsledkům a stále se domnívají, že ekonomika spíše stagnuje.
"Podle statistického úřadu sehrál v propadu významný vliv pokles přidané hodnoty v penzijních fondech a u pojišťoven. To je však položka, která může podlehnout relativně snadno revizi," upozornil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Podle něj může jít například o to, že lidé při přechodech neuzavírali s penzijními fondy a pojišťovnami nové smlouvy. Rovněž mohlo dojít k rušení smluv z důvodu finančních potíží lidí. Ale také podle Brožky může jít jen o chybu odhadu vývoje ve službách. "Přidaná hodnota u finančních služeb se měří mnohem hůř než například v případě výroby aut," dodal.
