V případě výpadků příjmů by patnáct procent domácností nepokrylo své náklady ani po dobu jednoho měsíce. Zhruba polovina domácností by pokryla své náklady po dobu alespoň tří měsíců. Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti provedené ministerstvem financí a OECD v loňském roce.
Podle stejného průzkumu před pěti lety by nepokrylo své náklady ani jeden měsíc šestnáct procent domácností. O průzkumu informovali představitelé ministerstva financí. Z průzkumu dál vyplynulo, že dvaapadesát procent lidí v Česku má nízkou finanční znalost.
Finanční rezervu na delší dobu mají většinou vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vysokými příjmy. Naopak menší rezervy se týkají většinou mladých do 29 let a nízkopříjmových domácností.
V případě výpadku hlavního příjmu by lidé nejčastěji, a to v 31 procentech, hledali novou práci nebo brigádu. Ve dvanácti procentech by se snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku a 37 procent lidí neví, co by v takovém případě dělalo.
Domácnosti si nesestavují rozpočet
Rozpočet podle průzkumu nesestavuje 57 procent českých domácností, zatímco před pěti lety to bylo 48 procent domácností. Dodržování rozpočtu sleduje 84 procent z těch, kteří jej sestavují. Téměř pětina lidí v Česku aktivně nespoří.
Téměř dvě třetiny Čechů se podle průzkumu nechovají ekonomicky zodpovědně. Podle ministerstva je tento fakt znepokojivý, protože za posledních pět let se tato úroveň v zásadě nezměnila.
V testu znalosti výpočtu úrokové sazby určilo výpočet správně 58 procent dotázaných. Zbytek neví nebo uvedl špatnou odpověď. V průzkumu šlo o výpočet úroků u vkladu 100 korun s dvouprocentní roční úrokovou sazbou. Správnou odpověď zpravidla uvedli lidé s vysokými příjmy nebo finanční gramotností. Nevěděli důchodci a lidé s nižším vzděláním.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) upozornil, že postavení spotřebitelů by mohl pomoci zákon o spotřebitelském úvěru. Předlohu budou tento týden poslanci schvalovat ve třetím čtení. Norma například stanoví, že lidé by mohli splatit dluhy z půjček vesměs kdykoliv, omezily by se také sankce za pozdní splátky. Norma by navíc zvýšila odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru a rozšířila dozor České národní banky i na nebankovní poskytovatele úvěrů. Další zlepšení může přinést podle ministra novela zákona o platebním styku, která umožní lepší orientaci v nabídkách bank a zjednoduší přechod od jedné banky k druhé.
Průzkum se uskutečnil mezi tisícovkou respondentů ve věku od 18 do 79 let loni na podzim. Cílem bylo získat představu o ohrožených cílových skupinách a rezervách v tématech finanční gramotnosti. Výsledky zároveň slouží jako podklad pro plánovanou revizi Národní strategie finančního vzdělávání. Další výsledky z průzkumu bude MF postupně zveřejňovat na www.psfv.cz.
Strategie finančního vzdělávání je podle náměstkyně ministra financí Lenky Juroškové zaměřena především na žáky základních a středních škol. Díky nejnovějšímu průzkumu pak může revize strategie podle náměstkyně vést i k tomu, že se finanční vzdělání rozšíří na vybrané sociální skupiny dospělých, například důchodce nebo sociálně slabé. Revizi národní strategie chce MF předložit příští rok.
