Česká republika bude muset kvůli konkurenci v Evropské unii (EU) konzultovat zavedení "kurzarbeit" s Evropskou komisí. Vyplynulo to z konzultací s antimonopolním úřadem. Uplatnit jej navíc bude možné pouze tehdy, když české hospodářství bude vykazovat pokles hrubého domácího produktu. Řekl ředitel odboru koncepcí trhu práce ministerstva práce a sociálních věcí Štefan Duháň.
V rámci "kurzarbeit" nechají podniky v krizi, které nemají dostatek zakázek, své zaměstnance zčásti nebo úplně po nějaký čas doma za nižší mzdu. Stát pak podnikům přispěje polovinou nákladů na mzdy. Je to pro něj výhodné, lidé bez práce neskončí na podpoře v nezaměstnanosti.
Důvodem, proč bude Česko konzultovat návrh s Evropskou komisí, je to, že by se uplatnění "kurzarbeit" mohlo považovat za veřejnou podporu, která poškozuje konkurenci. Kdyby totiž byl například v Rakousku podnik, který vyrábí stejnou věc, mohl by se cítit poškozen. Je to podobné jako u zákona o investičních pobídkách, kdy také musí země požádat komisi o výjimku. Komise ji přitom většinou uděluje.
"Před rokem nebo dvěma Evropská komise chválila státy za to, že využily tento nástroj a že udržely pracovní místa," řekl Duháň. Kurzarbeit se totiž osvědčil například v Německu, nějakou jeho formu mají i další státy EU.
Řešení "kurzarbeit" počítá s využitím paragrafu 209 zákoníku práce. Ten stanoví, že zaměstnavatel může až po dobu jednoho roku v případě dočasného omezení výroby nebo poptávky po službách poskytovat náhradu mzdy. Ta musí činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Zaměstnavatel podle dohodnutého návrhu požádá na pobočce úřadu práce o poskytnutí příspěvku na mzdu, a pokud mu pobočka vyhoví, budou se stát i firma podílet na mzdách každý polovinou.
Mají být ale stanovena přísná kritéria, aby podnik mohl podporu získat. Jednou z podmínek je, že české hospodářství bude vykazovat propad HDP dvě čtvrtletí za sebou, a to buď v porovnání s předchozím obdobím nebo meziročně. Udělení podpory by navíc musela schválit komise složená ze zástupců státu, zaměstnavatelů a odborů. Ta by zkoumala, zda ji firma potřebuje a zda je propad zakázek opravdu důsledkem krize.
Návrh přitom podle Duháně není konečný. Jednat o něm bude tento měsíc tripartita, poté porada ekonomických ministrů a pak se teprve bude vytvářet paragrafové znění. To se navíc může změnit v průběhu dalšího legislativního procesu.
