Jejich den
Čeští dobrovolníci ročně odvádějí práci za více než pět miliard

Dobrovolníci v Česku každoročně odpracují kolem 45 milionů hodin a odvádějí práci za víc než 5,5 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik a z vládního dokumentu o politice státu vůči neziskovým organizacím. Podle tohoto materiálu vlády nezištnou činnost dělají skoro dva miliony Čechů a Češek nad 14 let, ČR se tak řadí v dobrovolnictví na osmou příčku EU. Na dnešek připadá den dobrovolníků.

"Výzkumy z posledních let ukazují, že počet dobrovolníků v nejrůznějších oblastech a organizacích dosahuje téměř dvou milionů osob. Jde o 29 procent populace nad 14 let," uvedla vláda ve své politice vůči neziskovým organizacím. Podle materiálu se tímto podílem Česko v dobrovolnické aktivitě řadí na osmé místo v EU.

Dobrovolníci v ČR působí ve zdravotnictví, sociálních službách, v kultuře, sportu, při ochraně životního prostředí, vzdělávání či práci s dětmi. Dobrovolníci tvoří převážnou většinu pracovníků neziskového sektoru, a to asi 78 procent.

V roce 2014 odpracovali dobrovolníci 45,6 milionu hodin. O rok dřív to bylo 43,6 milionu za víc než 5,5 miliardy korun. V roce 2009 statistici evidovali 46,9 milionu odpracovaných hodin, oceněných na 5,73 miliardy korun. "Dobrovolníci v Česku ročně odvedou práci, která odpovídá 0,15 procentům hrubého domácího produktu," uvedla vláda ve svém dokumentu. Podle tohoto přepočtu by loni dobrovolníci udělali práci za 6,8 miliardy korun.

Podle vládního dokumentu vývoj dobrovolnické činnosti stagnuje. Pokud by stát nezištné aktivity "viditelněji oceňoval, je pravděpodobné, že by se stagnace zastavila a dobrovolnictví by mohlo zaznamenat další rozvoj", uvádí materiál. Stojí v něm také, že rozsah dobrovolnictví prozrazuje i náladu ve společnosti a ochotu k solidaritě a řešení veřejných problémů. Odráží totiž důvěru lidí ve stát tím, že jim stojí za to se zdarma zapojit.

Dobrovolníci, kteří vykonávají dlouhodobě nezištnou činnost aspoň 20 hodin týdně, se mohou podle zákona o dobrovolnické službě nechat zaregistrovat. Stát jim pak v případě potřeby může hradit zdravotní pojištění či podporu v nezaměstnanosti. Dobrovolnická doba se započítává také do nároku na důchod.

Podle nedávné analýzy bylo v českých zemích dobrovolnictví už ve středověku. Spojovalo se tehdy hlavně s církvemi a pomocí nemocným a potřebným. V 19. století začaly vznikat nejrůznější vlastenecké spolky na podporu umění, kultury, vědy a vzdělání. Některé fungují dodnes, patří mezi ně třeba Sokol. Dobrovolnická činnost se pak rozvíjela za první republiky, německá okupace a komunistický režim ale vývoj přerušily. Masivní rozvoj nastal po listopadu 1989 spolu se vznikem neziskového sektoru. S dobrovolnictvím počítají i nynější vládní dokumenty, a to například strategie pozitivního stárnutí.