Energetická společnost ČEZ hospodařila v prvním pololetí s čistým ziskem 28,6 miliardy korun, což představuje meziroční zvýšení o 5,3 procenta. Hlavní vliv na zvýšení zisku mělo ukončení působení v Albánii a obchodování s emisními povolenkami, negativně se do výsledků promítla klesající cena elektřiny, uvedla mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Celoroční výhled hospodaření společnost oproti prvnímu čtvrtletí nemění a nadále očekává čistý zisk 37,5 miliardy korun.
Tržby ČEZ v prvním pololetí dosáhly 113,1 miliardy korun a zůstaly tak na úrovni loňského roku. Provozní zisk společnosti před odpisy (EBITDA) činil 49,2 miliardy korun, což je o 1,9 procenta více než ve stejném období loňského roku.
"Jsem rád, že se nám i v tomto pololetí dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. "Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě," doplnil.
ČEZ zasáhlo letos v březnu sedmiprocentní snížení ceny energií pro odběratele v Bulharsku, které šlo pouze na úkor distribučních společností. ČEZ zajišťuje distribuci zhruba na třetině bulharského území. Od počátku srpna se pak ceny znovu snížily. V Rumunsku, kde ČEZ vlastní rozsáhlý větrný park, pak regulační úřady rozhodly o snížení výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Už v prvním čtvrtletí ČEZ ukončil působení v Albánii, kde ztratil kontrolu nad svou dceřinou společností CEZ Shpërndarje. Kvůli zmařené investici zahájila energetická společnost proti Albánii mezinárodní arbitráž. Z účetního hlediska se ale ukončení působení v této zemi projevilo ve výsledcích ČEZ kladně, účetní zisk činil 1,8 miliardy korun.
Hospodaření ČEZ negativně ovlivňuje klesající cena elektřiny na evropských burzách. Dalším negativním faktorem je nižší příděl emisních povolenek pro výrobu elektřiny. ČEZ se snaží bránit poklesu zisku tím, že slučuje své dceřiné společnosti s cílem zlepšit celkovou efektivitu.
Faktory, které stály za zvýšením čistého zisku společnosti, se promítly do jejího hospodaření už v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se naopak čistý zisk meziročně snížil o 16 procent na 10,8 miliardy korun. Tržby ve druhém čtvrtletí ale meziročně vzrostly o 1,7 procenta na 53,1 miliardy korun.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. V loňském roce hospodařila s čistým ziskem 40,2 miliardy korun, letos očekává jeho snížení na 37,5 miliardy korun. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který ve společnosti drží zhruba 70 procent akcií.
Své výsledky dnes publikují i další energetické firmy v regionu. Německému gigantu E.ON klesl v prvním pololetí zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) meziročně o 15 procent na 5,7 miliardy eur (147,3 miliardy Kč). Za slabé výsledky může prudký pokles velkoobchodních cen energie a obrovský rozkvět obnovitelných zdrojů, který stahuje do ztrát konvenční elektrárny, zvláště paroplynové a uhelné.
Rakouské ropné a plynárenské skupině OMV klesl ve druhém čtvrtletí očištěný provozní zisk o 15 procent na 733 milionů eur (19 miliard Kč). Firma oznámila, že na její hospodaření měl negativní vliv pokles objemu prodeje a cen ropy, slabší dolar a odpisy.
OMV se stejně jako její konkurenti potýká s poklesem poptávky v Evropě. Firma také zaznamenala pokles objemu prodeje v Libyi, Velké Británii a na Novém Zélandě. Její výdaje na průzkum pak o 72 procent vzrostly.
Naopak největší maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL prudce vzrostl ve druhém čtvrtletí čistý zisk na 20 miliard forintů (1,7 miliardy Kč) z loňských srovnatelných 500 milionů HUF. Hospodaření podpořily vyšší příjmy a nižší náklady. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však byl zisk nižší o 32,3 miliardy procenta kvůli poklesu cen ropy a nižší produkci.
