"Co znamená zkratka RPSN?" Finančně (ne)gramotní Češi

Neznáte zkratku RPSN? Nezoufejte, patříte mezi tři ze čtyř Čechů. I to je výsledek naplňování Národní strategie finančního vzdělávání, kterou přijala vláda premiéra Jana Fischera v květnu 2010.

Přes tři miliardy korun z veřejných zdrojů. To je účet za projekty na podporu finanční gramotnosti v uplynulých šesti letech. Peníze na více než tisíc projektů rozdělovalo především ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). A výsledek? Češi svým financím rozumějí stále hůře. Rozpočet sestavují jen dvě pětiny domácností. Dokonce dvakrát více lidí než v roce 2010 by šlo do nápadně rizikové investice. Tři čtvrtiny lidí neznají zkratku RPSN (my vám ji prozradíme zdarma na konci článku).

A jaký je přístup státu? Říkejme mu třeba "veřejnými zdroji za finanční gramotnost". A s trochou nadsázky se na něm může přiživit každý, kdo zrovna nemá do čeho píchnout. Chce to jen místnost, kam se vejde kolem dvaceti lidí. Dále projekt, v němž barvitě vylíčíte, jak budete vzdělávat spoluobčany starší padesáti let. A samozřejmě také slib, že je naučíte pracovat s počítačem a zlepšíte jejich schopnosti řídit své finance. Pak už jen požádejte o pár milionů z Evropského sociálního fondu.

Miliardy na podporu hlouposti

Daly by se tak charakterizovat projekty jako Soulad práce a rodiny nebo Aktivní padesátka pokračuje a dalších 148 podobných, kde se na podporu finanční a jiné gramotnosti rozdělovalo nejčastěji kolem pěti milionů korun. Větší projekty, v řádu desítek milionů korun, pak většinou realizovaly veřejné instituce, jako jsou úřady práce nebo krajské úřady.

Rekordmanem v utrácení těchto peněz bylo ministerstvo práce a sociálních věcí. To přes Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) rozdělilo v letech 2010 až 2015 kolem 2,6 miliardy korun. Pětaosmdesát procent z nich připadá na evropské peníze, zbývajících patnáct je přidáno z českého státního rozpočtu - čili zhruba 390 milionů korun.

Za resortem Michaely Marksové ministerstvo školství se svými 430 miliony poněkud zaostává, i když i to je úctyhodná sumička. Na rozdíl od "soft skills" projektů MPSV poslalo MŠMT 200 milionů na podporu výuky finanční gramotnosti na základních a středních školách. Zbylých 230 milionů korun pak plynulo na projekty následného vzdělávání, kde se finanční gramotnosti učili lidé s ukončeným vzděláním, kteří již pracovali nebo byli v evidenci úřadů práce. I zde platilo pravidlo 85 % Evropská unie a 15 % český stát.

MPSV a MŠMT vydaly na finanční gramotnost 99,3 procenta z celkového objemu vynaložených prostředků. Mimo ně se na zvyšování finančního povědomí Čechů podílela Česká národní banka (ČNB) a ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). ČNB za sledované období podpořila nějakých 25 projektů v celkovém objemu 667 tisíc korun a MPO na jediný program vynaložilo 140 tisíc. 

"V oblasti komunikace tématu finanční gramotnosti ČNB využívá svého specifického postavení. Oblasti prevence a finančního vzdělávání se věnuje kontinuálně, aniž by musela vynakládat velké částky na propagaci," řekl TÝDNU mluvčí České národní banky Marek Zeman.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.