Dva z pěti nezaměstnaných Čechů byli loni bez práce déle než rok. Dlouhodobou nezaměstnaností tak Česká republika patřila k lepší polovině zemí Evropské unie. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných se navíc v ČR podařil nepatrně snížit, což v evropské osmadvacítce dokázalo jen šest dalších zemí. Vyplývá to z údajů Eurostatu za poslední čtvrtletí roku 2013.
Déle než rok bez práce bylo loni 42,2 procenta nezaměstnaných Čechů, což bylo o téměř procentní bod méně než o rok dříve. Za zlepšením stojí výrazný pokles dlouhodobě nezaměstnaných mužů. Práci jich přes rok shánělo 39,5 procenta, tedy o tři procentní body meziročně méně. Naopak ženám se v tomto ohledu nedařilo - zaměstnání si déle než rok nemohlo najít 44,6 procenta žen zapsaných na úřadech práce. Před rokem to bylo 43,2 procenta.
Nejrychleji se v EU daří najít nové místo Švédům a Finům. V tamních seznamech lidí bez práce je déle než rok registrována jen pětina nezaměstnaných a hůře jsou na tom vždy muži.
Naopak nejhorší situace je už dlouhou dobu na Slovensku. Z nezaměstnaných Slováků si déle než rok hledá zaměstnání 72 procent lidí, tento podíl jen za poslední rok vzrostl o více než tři procentní body. Úrovni Slovenska se přibližuje Řecko, kde dlouhodobá nezaměstnanost v posledním čtvrtletí loni vzrostla na 70,9 procenta. Míra nezaměstnanosti na Slovensku činí 14,3 procenta, ale v Řecku 27,7 procenta, což je nejhorší výsledek v celé EU.
V Evropské unii sužuje dlouhodobá nezaměstnanost každého druhého nezaměstnaného. Míra nezaměstnanosti lidí ve věku 15 až 64 let přesahuje deset procent.
Ekonomové upozorňují, že dlouhodobá nezaměstnanost snižuje šance uchazečů o práci. Podle psychologů navíc mnozí ztrácí naději a pracovní návyky, kromě toho jejich znalosti a dovednosti rychle zastarávají.
