Podle dat zveřejněných Úřadem práce bylo v Česku na konci září bez práce více než 557 tisíc lidí, což je nejvíce za posledního půl roku. Varující však je, že se z velké části jedná o dlouhodobě nezaměstnané. Podporu v nezaměstnanosti, na kterou mají lidé nárok jenom určitý čas po propuštění ze zaměstnání, totiž pobíralo pouhých 104 tisíc registrovaných uchazečů o práci.
To je necelých devatenáct procent všech nezaměstnaných. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných přitom klesá. "Mezi těmi, kteří podporu nepobírají, jsou zastoupeny všechny skupiny - například absolventi, rodiče po rodičovské dovolené, lidé v předdůchodovém věku, lidé s nízkou kvalifikací," konstatuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
"Většinou se jedná o dlouhodobě nezaměstnané, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců," míní analytik ČSOB Petr Dufek. Je to podle něj dané vývojem ekonomiky. "Nevytvářejí se nová pracovní místa. Jak o ně lidé přišli na počátku recese, tak se jim nepodařilo najít nová, a musejí se obracet na sociální síť. Berou tak dávky odvíjející se od životního minima," dodal Dufek.
Dlouhodobě nezaměstnaní samozřejmě nejsou jediným problémem českého trhu práce. Podstatně se na počtu lidí bez podpory podílejí i absolventi vysokých a středních škol a mladiství. V září jich bylo přes 41 tisíc, o 9,3 tisíce více než v srpnu a o 6,6 tisíce více než loni stejnou dobou. "Nárůst zářijové nezaměstnanosti lze přičíst zejména tradičnímu přílivu absolventů na úřady práce," domnívá se analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Vysokému počtu absolventů bez práce přičítají analytici většinou vývoji české ekonomiky. "Jsou ukončovány některé sezónní práce. Navíc letošní září přineslo poměrně silnou vlnu propouštění," konstatoval Jiří Cihlář ze společnosti Next Finance.
V následujících měsících se přitom podle analytiků dá očekávat další nárůst nezaměstnanosti. Důvodem je ukončování sezónních prací. V příštím roce by však podle nich už mohl přijít obrat k lepšímu.
