Platové tarify lidí pracujících v zařízení sociálních služeb, tedy například v domovech důchodců, azylových domech, sociálních poradnách či domovech pro zdravotně postižené, by se měly od ledna zvýšit v průměru o 6,5 procenta. Počítá s tím návrh Drábkova ministerstva práce a sociálních věcí. Podle odborů však není jisté, zda na to zařízení budou mít dostatek prostředků. Samo ministerstvo přiznává, že jim peníze na platy nepřidá. Zvýšení výdělků se tak v důsledku konat nemusí.
Platy zaměstnanců v zařízeních sociálních služeb dlouhodobě zaostávají za výdělky zaměstnanců v jiných sférách hospodářství. Například průměrný plat sociálních pracovníků - specialistů v oblasti veřejných služeb byl loni o 19,5 procenta, tedy o šest tisíc nižší než průměrná mzda zaměstnanců v podnikatelské sféře s obdobným stupněm vzdělání.
Ministerstvo v návrhu předpokládá, že by v rámci návrhu nařízení vlády vytvořilo pro zaměstnance zařízení sociálních služeb nové tarify, které by byly v průměru o 6,5 procenta vyšší než ty současné. Předložený návrh by se týkal přibližně 34 tisíc lidí. "Vyjmutí této skupiny zaměstnanců z okruhu zaměstnanců, u kterého se uplatňuje nejnižší stupnice platových tarifů, může motivovat uchazeče o zaměstnání k práci v tomto odvětví a stávající zaměstnance stabilizovat," konstatuje se v důvodové zprávě k návrhu.
Odbory návrh ministerstva vítají, není však podle nich dostatečný. "My jsme několik let dojednávali s ministerstvem, aby se zvýšily platy zaměstnanců v sociálních službách," konstatuje předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Problémem podle Žitníkové navíc je, že zvýšení tarifů není doprovázeno i příslibem, že zařízení sociálních služeb dostanou na jejich úhradu peníze.
Peníze nepřidáme, říká ministerstvo
To koneckonců přiznává i ministerstvo práce a sociálních věcí, podle něhož v roce 2013 k požadovanému zvýšení objemu prostředků na platy pro tento okruh zaměstnanců nedojde. "Předložený návrh na zvýšení stupnice platových tarifů musí být rozpočtově neutrální, což znamená bez finančních nároků na státní rozpočet, případně rozpočty územních samosprávných celků," píše v důvodové zprávě k návrhu. Je tedy na zaměstnavateli, zda zvolí řešení pouze v oblasti platové, například restrukturalizace platu či zavedení jiných principů určování platového tarifu, nebo spojí platová řešení s racionalizací procesů a organizačních struktur, dodalo ministerstvo.
"Pokud by se zvýšily tarify a nedošlo by k tomu, že by se zvýšil i přísun finančních prostředků pro zaměstnavatele, tak to nebude mít žádný efekt," kritizuje to Žitníková. Mohlo by se totiž stát, že by ústavy sociálních služeb převedly do tarifní složky peníze určené na odměny.
