Důchodová reforma: později do penze, dražší nákupy

Návrh důchodové reformy počítá se snížením pojistného z 28 na 23 procent ze superhrubé mzdy a s polovičním snížením stropu pro odvody. Propad příjmů by kryla jednotná sazba DPH ve výši 19 procent, což by se dotklo cen většiny potravin a služeb. Dvě varianty návrhu představil poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí, takzvaná Bezděkova komise.

Komise chce také zvyšovat věk pro odchod do důchodu a zrušit vdovské a vdovecké důchody. Vyplývá to ze závěrečné zprávy komise zveřejněné na webech ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí.

V první variantě Bezděkova komise navrhuje zachovat současný systém, do kterého by se odvádělo 20 procentních bodů z 23procentní sazby pojistného. Vedle něj by ovšem vznikl nový fondový pilíř, do kterého by šly zbývající tři procentní body. Zde by si lidé spořili na individuální penzijní účty. Změna by se týkala lidí, kterým by při zahájení reformy bylo 40 a méně let. Ti starší by se řídili současným penzijním systémem.

ČTĚTE TAKÉ: Firmy jásají, důchodci pláčou aneb Volby podle ekonomů
                        Nečas: Daně by se mohly zvýšit, chceme jednotné DPH

Výběr pojistného by v obou pilířích prováděla Česká správa sociálního zabezpečení. Investiční správu individuálních účtů by prováděly reformované penzijní fondy, investiční společnosti nebo asset manažeři podle výběru pojištěného. "V rámci posílení důvěry veřejnosti lze uvažovat i o modelu, že v případě přání účastníka lze prostředky druhého pilíře investovat výhradně do českých státních dluhopisů," píše se ve zprávě. Tím by podle komise ručil za investiční riziko svou úvěrovou kredibilitou přímo stát.

Kromě těchto dvou pilířů by existoval ještě pilíř třetí, kam by patřilo životní pojištění a reformované penzijní fondy. Zachovala by se zde současná přímá podpora státu. Ve druhé variantě by do prvního pilíře tvořeného současným systémem šlo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy. Vedle něj by ovšem existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta. Za to by jim stát přispěl stejnou částkou. Druhý pilíř by spravovaly penzijní fondy. Prostředky, které by si lidé naspořili v obou variantách ve druhém pilíři, by se vyplácely formou doživotních plateb. V případě, že by člověk zemřel ještě před jejich čerpáním, převedly by se na penzijní účty pozůstalých.

Snížení pojistné sazby z 28 na 23 procent by se dotklo příjmů plynoucích do důchodového systému, což by se podle návrhu komise kompenzovalo sjednocením sazeb DPH na 19 procent. To by se dotklo především cen potravin, bydlení či některých dalších služeb a zboží, které jsou v současnosti ve snížené sazbě. Státnímu rozpočtu by sjednocení mělo přinést 50 miliard korun ročně. "Tento krok bude mít pozitivní dopad na trh práce a na ekonomický růst," píše se ve zprávě.

Plány Bezděkovy komise počítají také se systémem úprav současného penzijního systému. Prvním z nich je další zvyšování důchodového věku. U žen by se navíc jeho tempo urychlilo, takže by se u nich do roku 2035 sjednotila věková hranice s muži. V návaznosti na to by se podle komise dalo uvažovat o zavedení zaměstnavatelských penzijních plánů pro riziková nebo zvlášť namáhavá povolání.

Neméně důležité je v plánech komise i snížení stropů pro placení pojistného. V současnosti se platí do výše šestinásobku průměrné měsíční mzdy, komise navrhuje snížení na trojnásobek. Po startu reformy, o kterém komise uvažuje v roce 2015, by se také měla zrušit doživotní výplata vdovských a vdoveckých důchodů. To se ovšem netýká důchodů přiznaných do té doby.

Změny by se ovšem dotkly i osob, kterým byl přiznán invalidní důchod. Komise počítá s tím, že by se pravidelně prováděla aktualizace definic invalidity a před přiznáním invalidního důchodu by se vždy posuzovala možnost efektivní rehabilitace. Vládě by se omezila možnost stanovovat vyšší procento valorizace důchodů a do roku 2025 by se přešlo na cenovou valorizaci.

Foto: Jan Schejbal, Lucie Pařízková