Česká národní banka se minulý týden rozhodla oslabit korunu a zvýšit tak inflaci. To podle ní má vést k růstu ekonomiky a zvýšení počtu pracovních míst. Opatření kritizovaly odbory, podle kterých se dotkne především domácností s nízkými a středními příjmy. Zdražení by však nemělo být tak velké. "Nárůst cen v souvislosti s tímto opatřením bude zhruba tak v řádu tří nebo čtyř desetin procenta," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann.
Vy jste ve svém prohlášení kritizovali rozhodnutí České národní banky zahájit devizové intervence. Proč?
My jsme ho tak úplně nekritizovali. Jenom je podle nás problematické v okamžiku, kdy nevíme, jaké bude mít vlastně efekty. Jestli opravdu přinese podporu ekonomického růstu, zda bude znamenat nějaký zásadní posun v oblasti reálné ekonomiky, zda napomůže vzniku nových pracovních míst a tak dále. To vše by nás zajímalo v okamžiku, kdy jeho dopady pocítí především domácnosti s nízkými a středními příjmy.
A bude to podle vás mít nějaký efekt?
Ekonomika prošla v minulých letech určitou restrukturalizací, takže by bylo načase, aby se udělala hloubková studie, nakolik je vývoj ekonomiky citlivý na vývoj kurzu. Je tady totiž celá řada firem, které jsou dceřinými společnostmi zahraničních matek. U nich se o strategii rozhoduje v zahraničí. A obávám se, že otázka kurzu a jeho pohybu na tuto strategii nemá příliš vliv.
Ale na českou ekonomiku jako celek to vliv mít může, nebo ne?
Samozřejmě také znám učebnicovou poučku, která říká, že když devalvujete, tak zlevníte vývoz a zdražíte dovozy, a tím podpoříte domácí exportéry a výrobce na úkor těch zahraničních. Nicméně ta ekonomika má nějakou strukturu, někdo ji ovlivňuje a v mnoha případech to není z České republiky. Proto se domnívám, že reakce na devalvaci nebo přesněji depreciaci nebude tak silná, jak si někdo představuje. Sedí zde vyjádření bývalého prezidenta Klause, že náklady jsou jasné a efekty nejasné. Protože to opatření nese také náklady, a to do bilance ČNB, inflační náklady, a nám jde o to, abychom zjistili, jestli rizika nepřevyšují efekty. Já jsem se dočetl, že budou nová místa, že to podpoří růst, ale ČNB by měla tato tvrzení nějakým relevantním způsobem podpořit.
Říkal jste, že opatření bude mít dopad na domácnosti. Dá se odhadnout, jaký?
Nárůst cen v souvislosti s tímto opatřením bude zhruba tak v řádu tří nebo čtyř desetin procenta. V souvislosti s tím mě hodně zaujalo, jak sdělovací prostředky informují o tom, co všechno se zdražuje, jak obchodníci zvedají ceny elektroniky a podobně. Ale podle mého jde spíše o marketingovou záležitost, že se teď pod vlivem devalvace zvýší ceny a pak se to zase zlevní.
Hodně se mluví o tom, že vyšší inflace způsobená devalvací povede k tomu, že se nevyplatí spořit, a lidé tak budou více utrácet, čímž zvýší spotřebu a tím i výkon ekonomiky. Platí to?
V krátkodobém horizontu to spotřebu spíše sníží, protože se zdražuje. Navíc se musí počítat i s vývojem příjmů: lidé mohou utrácet pouze podle toho, kolik si vydělají. Opatření České národní banky jim příjmy nepřinese, spíše naopak. Ubere jim je inflací. Spotřeba by tedy logicky okamžitě měla jít dolů. Otázka je, jestli to něco vyvolá z hlediska růstu v delším horizontu. To by to opatření ovšem nesmělo zůstat osamocené a být koordinováno s postupem vlády.
