Vstup Bulharska do Evropské unie se firmě ČEZ prodraží. Velké peníze si vyžádá splnění ekologických limitů elektrárny ve Varně. Bude to víc, než za kolik ji ČEZ koupil. Varna je s výkonem 1260 megawattů vůbec největší uhelnou elektrárnou skupiny ČEZ. Ta nově uvažuje o dovozu kvalitního uhlí z Jihoafrické republiky a Austrálie.
Náklady na expanzi ČEZ do zahraničí zdaleka nekončí nákupem podílů. Největší sumu vynaloží na úpravy elektrárny ve Varně. Jde zhruba o 250 milionů eur (7,2 miliardy korun). „Jedná se o variantu založenou na užití nízkosirnatého uhlí, rekonstrukci elektrofiltrů a instalaci nízkoemisních hořáků,“ říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Cílem je snížit emise dusíku a omezit vypouštění popílku do vzduchu. Investice souvisí se vstupem Bulharska do EU, kde platí přísnější limity. Modernizaci varnské elektrárny hodlá ČEZ dokončit nejpozději v roce 2015.
Podle informací TÝDNE se jedná pouze o částečnou ekologizaci varnské elektrárny. Úplná by přišla na téměř 600 milionů eur. Z finančních důvodů bude ČEZ s největší pravděpodobností realizovat první, výrazně levnější variantu. „Je stále možné se vrátit k vypracování dalších alternativ,“ připouští Nováková.
Ekologické projekty ČEZ (období do roku 2025) | |
projekt | odhadované náklady (v mld. Kč) |
Výstavba nové elektrárny v Ledvicích | 30-35 |
Obnova elektrárny Tušimice II | zhruba 25 |
Obnova elektrárny Prunéřov | zhruba 25 |
Obnovitelné zdroje - z toho větrné elektrárny | 30 20 |
Modernizace elektrárny ve Varně | 7,2 |
Rekultivace (odkaliště, složiště popílku apod.) | 4,3 |
Projekty na snižování emisí skleníkových plynů v zahraničí | 1 |
Odsíření polské elektrárny Skawina | 1 |
Zdroj: ČEZ | |
V případě větších změn a spalování méně kvalitního uhlí by ekologizace elektrárny byla ještě nákladnější. Právě s dovozem nejkvalitnějšího černého uhlí s nízkým obsahem síry měl přitom ČEZ v závěru loňského roku problémy. Tepelný zdroj ve Varně má totiž kotle určené pro spalování antracitu, který se dovážel z Ruska a Ukrajiny. Loni ale došlo ke krátkodobému embargu na export uhlí z těchto zemí. V té době si ČEZ zajistil dodávky antracitu z Vietnamu. Hledá ale i další možnosti, odkud kvalitní uhlí dovážet. Ve hře jsou podle Novákové zejména Austrálie a Jihoafrická republika. Dodávky z těchto zemí by byly stabilnější než z Ruska a Ukrajiny, čímž by odpadla nejistota ohledně zásobování bulharské elektrárny.
Ekologizace elektrárny ve Varně bude stát více peněz než její pořízení, které ČEZ přišlo na 206 milionů eur (necelých šest miliard korun). Dalších sto milionů se zavázal investovat do navýšení kapitálu a 40 milionů eur dá do fondu, který bude financovat další projekty ČEZ v bulharské energetice.
Ilustrační foto: Jan Schejbal
