Exekutoři mají snové zisky z nelegálních poboček

Někteří exekutoři vynalezli jednoduchou metodu, jak sedřít dlužníky o další peníze. Počítají si náklady za cesty, které nevykonali. Operují totiž z poboček. Zákon je zakazuje, ale zároveň neurčuje, jak přesně vypadají. Exekutoři si ročně mohou přijít na desetimilionové částky.

K TÉMATU: Prezident exekutorů koupil vilu v "utajené" exekuci 

Martin Tunkl a Zdeněk Zítka patří k nejlépe vydělávajícím státním úředníkům. Založili společné sdružení soudních exekutorů a mají štěstí na zákazníky. Dohodli se s velkými firmami, u nichž se dá předpokládat množství dlužníků, a vybírají pro ně většinu pohledávek. Mezi jejich klienty patří T-Mobile a Citibank, hovoří se i o jiných velkých finančních ústavech a telekomunikačních firmách.

Problém je v tom, že oba právníci dostali od ministerstva spravedlnosti jmenování pouze pro obvod Plzeň-město. Zřejmě začali zvažovat, jak co nejúčinněji pokrýt dlužníky na celém území. Nabízí se jednoduchý postup běžný u kterékoli firmy: zakládání poboček. Bez nich se na všechny dlužníky velkých společností dá dosáhnout jen stěží. Potíž je v tom, že tato praxe odporuje zákonu. Zákon je však napsaný tak obecně, že přesně nestanoví, co lze za pobočku považovat.

Podle etického kodexu exekutorské komory představuje pobočku pracoviště, které slouží k výkonu exekuční činnosti s výjimkou skladů. Existenci "pracovišť na různých místech republiky" přiznal letos v dubnu u soudu exekutor Zítka, pak se ale opravil: řekl, že jsou minulostí. Zdá se, že se spletl.

Nenápadný skladník

TÝDEN se vypravil do Staré Boleslavi, z níž plzeňská kancelář údajně obsluhuje celé hlavní město. Z vchodových dveří u čerstvě opraveného dvojdomku vykoukne vysoký, nakrátko ostříhaný muž. Na stolech za ním jsou narovnány spisy, kancelář je vybavena počítači. "Kdo vám o tom řekl? Tady žádní exekutoři nejsou, pan Zítka tu má skladiště," říká muž. V autě zaparkovaném nedaleko se skrývá jeho bývalý kolega z jiné pobočky. Kvůli obavám o svou bezpečnost odmítá zveřejnit jméno.

Identitu vysokého muže za dveřmi však odhalí bez dlouhého přemýšlení. Nejde prý o žádného skladníka, nýbrž o Petra Rýdla. Muž pracuje pro plzeňskou kancelář ve funkci vykonavatele. Jde o jakéhosi pobočníka, díky němuž exekutor nepřijde vůbec do styku s dlužníky, všechnu černou práci vykoná za něj. Takových zaměstnanců má podle vlastních webových stránek plzeňská kancelář dvaatřicet. "Každou středu se podle přesně stanoveného harmonogramu sjíždějí do Plzně, kde mají odevzdat vyřízené spisy a peníze vybrané ve všech krajích," řekl již zmiňovaný zdroj.

Právníky Tunkla ani Zítka se minulý pátek nepodařilo zastihnout, podle asistentky byli oba na dovolené. Existenci poboček ale dlouhodobě popírali. TÝDEN má však k dispozici dokument, z něhož je patrné, že ještě před rokem měla jejich kancelář tolik poboček jako každá jiná prosperující firma: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Tachov a Havířov.

Existence poboček by za jistých okolností mohla trápit pouze exekutory, kterým kolegové z jiných částí republiky "lezou do revíru". Zaplatí za ně však všichni dlužníci, kteří přijdou s vykonavateli exekucí do kontaktu. "I když vykonavatel operuje z pobočky, účtuje si cestovné, jako by ke každému dlužníkovi vyjížděl zvlášť ze sídla exekutora. Za každou nevykonanou cestu mezi Plzní a Prahou si inkasuje v průměru sedmnáct set korun," říká bývalý exekuční vykonavatel. Shodou okolností má k dispozici platový výměr, který vykonavatel Rýdl neobratnou manipulací s elektronickou poštou poslal celé firmě. Jako cestovné skutečně účtoval dlužníkům zmíněnou částku, ačkoli nemusel opustit okolí Prahy.

"Počítejte se mnou," vybízí jeho bývalý spolupracovník: třicet vykonavatelů za pět let vymohlo peníze asi od 55 tisíc dlužníků. Pokud by o cestovné neoprávněně obrali odhadem dvě třetiny dlužníků (37 tisíc), přišla by si kancelář na neuvěřitelných 63 milionů korun.

Tři miliony měsíčně    

Exekutorská komora se obvykle svých členů zastává. V případě nelegálních poboček to však neplatí. "Převážná část prezidia je striktně proti. Komora proto vydala předpisy, podle nichž musí každý soudní exekutor žádat prezidium o povolení skladu, aukční síně či logistického pracoviště. Pravdou však je, že toto ustanovení obcházejí," řekl mluvčí komory Pavel Kočiš. Podle něj komora kvůli filiálkám podala již několik kárných žalob a připravuje další kroky. Kočiš však odmítá říct, zda se týkají také exekutorů Tunkla a Zítka.

Jeden z exekutorů, který je rozčílen na "škodnou" ve svém revíru, TÝDNU potvrdil, že nová trestní oznámení a kárné žaloby se budou týkat právě plzeňské dvojice.

"Proč mají zapotřebí ještě okrádat lidi na cestovném?" ptá se bývalý pobočník exekutora. Jeho další výpočty se týkají exekutorských platů a působí ještě neuvěřitelněji. Jako vykonavatel totiž pobíral dvacet procent z exekutorské odměny. Průměrný plat jeho i všech jeho kolegů vykonavatelů se v plzeňské kanceláři pohyboval okolo padesáti tisíc (ukazuje to i Rýdlův platový výměr). Znamená to, že jen z jednoho z třiceti vykonavatelů má exekutor zhruba čtvrt milionu korun měsíčně. Po odečtení všech nákladů na administrativní síly, management, nájmy a telefony prý oběma soudním exekutorů zůstane okolo tří a čtvrt milionu korun měsíčně. Podle odhadů jde o plat srovnatelný s výdělkem Martina Romana, šéfa nejziskovější státní firmy ČEZ.

Foto: Robert Zlatohlávek