Objem českého exportu do Ruska za prvních sedm měsíců letošního roku meziročně klesl o 32,8 procenta na 45,26 miliardy korun. V absolutních číslech to znamená ztrátu 22 miliard korun. Vyplývá to z materiálu, který na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně poskytli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu. Pokles souvisí s krizí na Ukrajině i s horší ekonomickou situací Ruska. Nejvíce je postiženo české strojírenství.
V obchodních vztazích Česka s Ruskem se negativní vliv protiruských sankcí a ruských protiopatření začal viditelněji projevovat už v závěru loňského roku. Tehdy podíl Ruské federace na celkovém českém vývozu klesl pod dlouhodobě dosahovaná čísla minimálně tři procenta a následně v prvních sedmi měsících letošního roku se meziročně snížil o 1,2 procentního bodu na dvě procenta.
Zároveň klesl také meziročně o 18,6 procenta ruský dovoz do ČR, který však stlačily klesající světové ceny minerálních paliv a nižší objem dovozu plynu. Vlivem rychlejšího poklesu českého vývozu než dovozu došlo k výraznému zvýšení deficitu obchodní bilance s Ruskem o 7,5 miliardy Kč, na minus 18,5 miliardy Kč.
Podle mluvčího MPO Františka Kotrby Rusko zůstává pro české firmy dlouhodobě významným partnerem. "Z pohledu našich exportních možností se jedná do značné míry o unikátní trh, jehož potřeby velmi dobře korespondují s našimi možnostmi a naopak. Právě proto je pokračování ekonomických sankcí pro české firmy s orientací na ruský trh výrazný a prohlubující se problém," uvedl Kotrba.
Nejvíce je sankcemi postiženo strojírenství. Problémy v současné době pociťují zejména firmy, které vyvážely do Ruské federace produkci, jež je vyráběna i v Rusku. Kvůli propadu rublu a dalším událostem je jejich produkt rázem nekonkurenceschopný a mnozí dosavadní partneři preferují mnohem levnější domácí variantu.
Například brněnské strojírenské skupině ALTA loni klesly tržby o dvě miliardy na 10,2 miliardy korun. Nižší byl i zisk. Alta vydělala po zdanění 178 milionů korun, což je téměř polovina zisku, který měla o rok dříve. Skupina Alta je výrazně proexportní strojírenskou skupinou, která se orientuje zejména na obchody v Rusku. Loni tam dokončila rozsáhlý projekt modernizace Ašinského metalurgického závodu.
Podle materiálu MPO nelze očekávat oživení hospodářské výměny s Ruskem dříve než začátkem roku 2016. "Klíčovou roli v tomto procesu mohou sehrát i společně zakládané podniky," uvedl Kotrba. Zmínil například společný česko-ruský podnik MTE KOVOSVIT MAS v ruském Azově, FORTEX UPEC se sídlem v Jekatěrinburgu nebo česko-ruský strojírenský podnik GRS Ural, jehož spoluvlastníkem je česká společnost TOS Varnsdorf.
