Geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí letos v Česku nikdo pole neosel. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Loni klesly meziročně plochy o 92 procent, když geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. Ministerstvo již dříve hovořilo o poklesu, protože je odbyt tohoto typu kukuřice problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele.
V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8 300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.
"Já už sám nevím, kde je hranice co je GMO a co není GMO. Tím, že šlechtíte hybridy kukuřice nebo sóji, tak stále vylepšujete genetickou výbavu rostlin," řekl poradce pro sektor zemědělství a ekoenergií Mojmír Severin. V minulosti očekával, že by mohla GM kukuřice používat do bioplynových stanic, což ale zemědělci podle něj nevyužívají.
Plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami na celém světě po poklesu v roce 2015 loni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. Celkem bylo GM plodinami podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA osázeno rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce 2015.
Největším pěstitelem GM plodin jsou Spojené státy, kde se plocha osetá těmito plodinami zvýšila o tři procenta. V Brazílii, která je druhá největší, se výměra plochy zvýšila o 11 procent. Obě země mají na celosvětové výměře plochy oseté GM plodinami podíl 66 procent.
Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují ekologové. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.
