Vývoz českého chmele loni meziročně vzrostl o 150 tun na 3818 tun. Zvýšila se také hodnota vyvezeného chmele na 988 milionů korun. O rok dříve to bylo 877 milionů korun. Nejvíc chmele mířilo do Německa, na druhém místě je Čína. Výsledky exportu poskytl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
"K vyšší hodnotě vyvezeného chmele přispěla poptávka pivovarů po kvalitní surovině pro výrobu jejich piva," uvedl Kovařík. "Pěstování chmele v České republice znovu pomohlo zmírnit záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu České republiky v roce 2016," doplnil tajemník.
Šedesát procent loňských dodávek chmele směřovalo mimo Evropskou unii. Dominantní je nadále asijský trh. "Z dlouhodobého pohledu nejvíce zpracovaného chmele putuje do Japonska, nižší vyvezené množství (v tunách) je ovlivněno vstřícností japonských odběratelů a přesunem neuskutečněných dodávek v neúrodném roce do následujících období," vysvětlil Kovařík. Obchod s Čínou již několik let posiluje. Meziročně vzrostl vývoz do Ruska, Belgie, Jihoafrické republiky nebo USA.
Plocha chmelnic v letošním roce podle Kovaříka nepatrně roste, což je předpokladem pro zvyšování exportu. Chmelnice letos zaberou 4945 hektarů.
Ke konci letošního dubna meziročně plocha českých chmelnic vzrostla o 3,5 procenta, uvádějí data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nejvíce, o 131 ha, vzrostla plocha Žateckého poloraného červeňáku, který je na 4321 hektarech nejpěstovanější odrůdou. Za ním následují s velkým odstupem Sládek s 291 hektarem a Premiant se 165 hektary. U něj meziročně jako u jediné odrůdy poklesla sklizňová plocha, a to o deset hektarů.
Česká republika si 8. května připomene desáté výročí zápisu chráněného označení původu Žatecký chmel do rejstříku EU. V souvislosti s chmelem usiluje město Žatec o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Česká republika už nominaci Žatce jako místa spojeného se staletou historií výroby piva odeslala.
