Kalousek: Nejvíc vína pijí ti, co chtějí opici za nejnižší cenu

Zavedením spotřební daně na víno se vláda snaží především ochránit drobné tuzemské vinaře. Daň je tedy zaměřena na víno z dovozu, které se podílí na domácí spotřebě z více než 60 procent. Výnos z daně bude ve srovnání s celkovými opatřeními zanedbatelný, kolem 1,3 miliardy milionů korun ročně, uvedl na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek.

V současné době platí nulová sazba daně z tzv. tichého (neperlivého) vína. Vláda navrhuje daň deset korun na litr vína. Zároveň by ale od daně měla být osvobozena produkce drobných vinařů, která činí zhruba 500 tisíc hektolitrů, tedy asi 25 procent celkové produkce. "To znamená, že 25 až 30 procent domácí produkce zdaněno nebude, nicméně ten zbytek by zdaněn být měl z hlediska rovných podmínek pro všechny," uvedl Kalousek. Konkrétní hranice produkce pro osvobození od daně u jednotlivých vinařů bude ale podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba ještě předmětem diskuze a analýz.

"Ve vládním návrhu se objevilo dělení vinařů na malé, kteří mají být od spotřební daně osvobozeni, a ostatní, na které má být spotřební daň naopak uvalena. Je s podivem, jak může vláda přijít s tak absurdním návrhem, který počítá s podobnou byrokratickou definicí ´od stolu´, přičemž je naprosto jisté, že uvedení podobného opatření do života bude znamenat dramatické znevýhodnění jedněch podnikatelů oproti druhým," sdělil v tiskové zprávě tajemník svazu Martin Půček.

"Skutečně nechápu, čeho chce tato vláda dosáhnout. Pokud má být cílem likvidace celého jednoho odvětví hospodářství, pak je na nejlepší cestě uspět. Nechtěl bych být navíc u toho, až bude pan ministr financí vysvětlovat nejmenšímu z ´větších´ vinařů, proč mu skokem zdražil výrobky oproti jeho kolegovi, který vyrábí o pár desítek litrů vína méně," dodal místopředseda Svazu vinařů České republiky Josef Svoboda.

"Máme zájem drobné producenty vína ochránit a nezatížit touto daní. Většina vína je z dovozu, a tak nevidíme důvod je nezdanit," uvedl k tomu premiér Petr Nečas.

Nejvíce se navíc podle Kalouska do ČR dovážejí krabicová vína, která nemají podle něho s vínem nic společného. "Největší spotřeba není u těch, co si chtějí pochutnat na dobrém vínu, ale u těch, co chtějí opici za nejmenší cenu. Když porovnám tři krabice vína a deset tuzemských výčepních piv, tak vítězí to tzv. dovozové víno. Byl bych rád, kdyby těch deset českých piv bylo konkurenceschopných," uvedl ministr.

Zároveň podotkl, že má pochopení pro postoj koaličních poslanců z jižní Moravy, kteří se již vyjádřili v tom smyslu, že pro návrh hlasovat nebudou. "Chápu lidsky řadu koaličních poslanců z jižní Moravy, kteří se chtějí vrátit bezpečně domů," dodal.

Podle předsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Pavla Suchánka (ODS) to však může být problém. "Pokud zdaníme dovozové víno, musíme zdanit i naše víno, neboť by nás Evropská unie napadla za znevýhodňování podmínek vinařů z Evropské unie. To znamená, že se to týká stoprocentně našich vinařů," řekl na ČT 24 Suchánek, který je poslancem za jižní Moravu.

Průměrná spotřebitelská cena bílého jakostního vína se pohybovala v listopadu 2011 na úrovni 63,98 Kč/l. Předpokládaný dopad zvýšení sazby by podle propočtů vlády znamenal růst ceny na 75,98 Kč/l, tedy o necelých 16 procent.

Spotřeba vína v Česku je zhruba 200 milionů litrů ročně, za loňský rok svaz podle dřívějších informací očekává produkci zhruba 70 milionů litrů vína. Nulová spotřební daň na víno je mimo jiné v Německu, Itálii, Španělsku, Rakousku, Maďarsku či Slovensku.

Se spotřební daní na víno vinaři nesouhlasí. Podle tajemníka Svazu vinařů ČR Martina Půčka vinaři aktuálně "čelí tlaku na zrušení tohoto odvětví". Podle něj se zdraží veškeré víno na trhu. Vinaři ve středu odmítli argumenty, že v ČR platí spotřební daň u jiných alkoholických nápojů. Podle generálního ředitele Vinných sklepů Valtice Marka Šťastného jednotlivé obory nelze srovnávat. Například návratnost z vysazení nových vinic trvá prý více než deset let.