Před soudem ve švýcarské Bellinzoně v pondělí začne poslední část procesu s bývalými manažery a majiteli Mostecké uhelné společnosti (MUS), kteří jsou obžalováni z praní špinavých peněz, z podvodů a korupce. Soudu postupně přednese obžaloba a obhajoba své závěrečné řeči. Obžalovaní vinu popírají. Soud patří v posledních letech k nejostřeji sledovaným, protože se týká kontroverzních českých privatizací v 90. letech.
Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Petr Kraus, Jiří Diviš a Belgičan Jacques de Groote ve Švýcarsku čelí obžalobě z praní špinavých peněz, podvodů a korupce. Další obžalovaný Oldřich Klimecký se do Švýcarska nedostavil s odvoláním na zdravotní stav své ženy a nedostatek financí na cestu do alpské republiky. Tribunál už na začátku zastavil řízení proti Luboši Měkotovi, který v březnu zemřel.
Proces začal 13. května a hned v úvodu ho soudce kvůli nepřítomnosti Koláčka, de Grooteho a Klimeckého rozdělil na dvě větve, které později v červnu opět spojil. V pátek pak skončilo předkládání důkazů včetně výslechu svědků a posuzování dokumentů k zařazení do soudního spisu.
Během závěrečné fáze vystoupí nejdříve obžaloba, která by měla navrhnout výši trestu. Následovat budou závěrečné řeči obhájců a nakonec závěrečné slovo samotných obžalovaných. Očekává se, že to zabere nejméně tři dny.
Čmejla, Diviš a Kraus odmítli před soudem vypovídat kvůli tomu, že by jim výpověď mohla uškodit při českém vyšetřování kauzy. De Groote na otázky soudců odpovídal. Koláček neodpovídal na otázky, které se týkaly přímo kauzy, ale se soudci v obecné rovině mluvil. Tvrdil, že se necítí vinen a že neporušil zákon. Připustil ale, že je mu zpětně líto, že akcie MUS nakupoval se společníky potají.
Zablokované miliardy
Soud je vyvrcholením šestiletého vyšetřování, které se týkalo 60 společností ve Švýcarsku, v Lichtenštejnsku, na Kypru a v dalších daňových rájích. Mezi firmami, na nichž mají obžalovaní podíl, podle žaloby proudily peníze kolem MUS. Exmanažeři také nekale nabyté peníze použili v roce 2002 na nákup podniku Škoda Holding, tvrdí obžaloba.
Švýcarské úřady zablokovaly obžalovaným 660 milionů švýcarských franků (asi 13,9 miliardy korun). Českou republiku prý muži, jejichž případ projednává soud v Bellinzoně, svým jednáním připravili asi o tři miliardy korun. Podle prokuratury použili obžalovaní k ovládnutí MUS přímo peníze z fondů společnosti.
Česká republika se nepřipojila jako žalující strana, protože dlouho vyčkávala a zákonné termíny nestihla. Švýcarská prokuratura tvrdí, že pasivní přístup české strany se změnil začátkem roku 2012. Exmanažeři MUS pak byli loni v červnu obviněni i v Česku - ze zneužívání informací ve služebním styku.
Kontroverzní privatizace MUS začala v roce 1993 a většina údajných trestných činů se děla podle švýcarské prokuratury od roku 1997 "nejméně" do roku 2007.
Kořeny případu však sahají do roku 1990, kdy švýcarský podnikatel Alain Aboudaram začal spolupracovat s bývalým vysokým úředníkem Mezinárodního měnového fondu de Grootem. Oba se později dostali do sporu kvůli půl milionu dolarů, které si Groote půjčil. Aboudaram pak v prosinci 2004 poslal švýcarským úřadům dopis, ve kterém popsal údajnou praxi praní špinavých peněz kolem MUS. Švýcarská prokuratura posléze v červnu 2005 zahájila vyšetřování.
