Kolísání výkonu
Kolaps se nekonal. Energetici zatmění Slunce zvládli

Částečné zatmění Slunce a následný razantní pokles a posléze prudký nárůst výkonu fotovoltaických elektráren energetici zvládli. Žádné problémy se v energetické soustavě neobjevily.

Předpoklad lidí ze společnosti ČEPS, která spravuje českou přenosovou soustavu, se naplnil. Kvůli částečnému zatmění Slunce a zároveň bezoblačné obloze prudce poklesl a poté znovu vyskočil výkon fotovoltaických elektráren v Česku i v Evropě.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Slunce, Měsíc a hra na schovávanou

ČEPS eviduje pokles z 1260 megawattů na 500 megawattů a následný nárůst na přibližně 1580 megawattů. Spolehlivost energetické soustavy to ovšem neovlivnilo, žádné výpadky se nekonaly.

"Kvalita dispečerského řízení v celé kontinentální Evropě byla snad ještě lepší, než při standardních podmínkách," uvedl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský. Podle jeho kolegy z představenstva Miroslava Vrby se evropští energetici chystali na zatmění Slunce asi rok, dokonce kvůli tomu vznikla speciální pracovní skupina.

ČEPS s předstihem nakoupil na pátek 20. března dodatečné rezervní výkony na případné vykrytí předpokládaných odchylek, které mohlo zatmění Slunce způsobit. Náklady na toto opatření se pohybují v jednotkách milionů korun.

"Chtěli jsme mít stoprocentní jistotu, že situaci zvládneme. Hrozilo riziko, že by se mohly nakumulovat výpadky konvenčních elektráren. Vliv na naši přenosovou soustavy by ale taky měla nečekaná porucha v zahraničí. Právě proto jsme přenosovou síť zapojili do maximální kondice," dodává Vrba.

Společnost ČEPS nemusela přistupovat k žádným radikálním opatřením, například regulaci velkých elektráren. "Vystačili jsme s regulačními výkony, které jsme měli k dispozici. Pouze jsme výjimečně aktivovali ručně dodatečné výkony," dodal Vrba.

V Evropě je v současné době instalováno asi 90 gigawatthodin jen ve fotovoltaických elektrárnách. Nejvíce jich mají v Německu a Itálii. Česká průmyslová fotovoltaická asociace už předem tvrdila, že se možné ohrožení přenosové soustavy kvůli zatmění Slunce uměle nafukuje.

"K ´náhlému´ omezení či dokonce zastavení výroby dochází ve slunečních elektrárnách každý den, zpravidla vždy po setmění, aniž by to mělo pro elektrickou síť jakékoliv fatální důsledky. O blackoutu nemluvě. Důvodem je, že tyto změny v objemu výroby a dodávek elektřiny jsou dopředu dlouhodobě známy. Stejně tak je tomu i v případě zatmění Slunce," uvedla fotovoltaická asociace.