Češi jsou největšími sázkaři ve střední Evropě. S kurzovým sázením má totiž podle výzkumu Factum Invenio zkušenost každý třetí dospělý Čech a každý čtvrtý Slovák. V Polsku si někdy vsadil jen každý desátý.
Nejčastěji sázejí muži. Většina lidí má pak ke kurzovému sázení neutrální nebo pozitivní vztah. Nejvíce se sází na fotbal a hokej. "I v době internetu a chytrých mobilních telefonů se nejvíce sází na tradičních pobočkách sázkových kanceláří," uvádí ředitel Factum Invenio Jan Herzmann.
Loňské spuštění kurzového sázení po internetu ovšem dramaticky změnilo trh s tímto druhem sázek. Sázkové kanceláře zažily růst celkových tržeb, objem sázek na pobočkách se však výrazně snížil.
Tržby sázkových kanceláří z poboček se snížily ze zhruba dvanácti miliard v roce 2008 na loňských devět miliard korun, což představuje čtvrtinový propad. Důvodem je odliv části sázejících z poboček na internet, což umožnilo povolení internetového sázení ze strany ministerstva financí od začátku minulého roku. "Objemy sázek na internetu a přes telefon zažívají obrovský boom, do sázení se zapojují nové skupiny hráčů, kteří sázejí třeba z pohodlí domova," říká generální ředitel Fortuna Entertainment Group Jiří Bunda. "Jde zejména o mladší generací hráčů do 34 let."
V České republice přitom nejvíce sázejí lidé ve věku 30 až 44 let (39 procent), na Slovensku generace ve věku 30 až 59 let (29 procent). V Polsku se sázkaři rekrutují z lidí mladších 34 let (19 procent).
Kurzové sázky jsou podle průzkumu především mužskou záležitostí, v České republice sází 48 procent mužů, na Slovensku to je 41 procent a v Polsku 20 procent. Ženy sázejí o poznání méně, na českém trhu dosahuje jejich podíl 12 procent, v Polsku jen dvě procenta.
