Poměr čisté minimální mzdy k průměrným čistým výdělkům v Česku rapidně klesá. Zatímco ještě v roce 2007 dosahovala téměř 42 procent průměrného platu, loni to už bylo jenom necelých 37 procent. Důvodem je její dlouhodobá stagnace. Vyplývá to z dokumentu, který v úterý projednávala na schůzi tripartity vláda s odbory a zaměstnavateli.
Minimální mzda se totiž v České republice zvyšovala naposledy v lednu 2007, a to o 45 korun na 8000 korun. Oproti tomu v ostatních státech Evropské unie, kde je minimální mzda stanovena zákonem, došlo v průběhu let 2007 až 2012 k jejím úpravám. "Každoročně byly minimální mzdy valorizovány např. nejen ve Francii nebo Nizozemsku, ale i ve Slovinsku, Polsku, Maďarsku a Slovensku," konstatuje dokument ministerstva práce a sociálních věcí. Pouze v Irsku, Estonsku a Litvě se minimální mzda pravidelně nezvyšovala.
Poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné je přitom podle aktuálně zveřejněných dat evropského statistického úřadu Eurostat nejnižší v EU. Vyšší je i na Slovensku, Polsku či Portugalsku. K nejnižším česká průměrná mzda patří i podle parity kupní síly, to znamená toho, kolik služeb a výrobků si za ně lidé koupí. Například oproti Lucembursku je v Česku třiapůlkrát a oproti Nizozemsku třikrát nižší. Hůře jsou na tom už pouze v Rumunsku, Bulharsku, Lotyšsku a Estonsku.
O případném zvýšení minimální mzdy v úterý měla jednat tripartita. Nakonec se však k řádnému závěru nedostala. Již v půlce února předložili podobný návrh sněmovně odboráři sdružení v Asociaci samostatných odborů. Chtějí její růst o tisícovku - na 9000 korun. "Jediná možnost, jak dokázat zvýšení minimální mzdy, je řešit to zákonem," konstatoval předseda Asociace Bohumír Dufek s tím, že zatím není jasné, jestli návrh bude součástí novely zákoníku práce, nebo jej odborům naklonění poslanci předloží samostatně.
Přijetí návrhu však není příliš pravděpodobné, protože strany vládní koalice se zatím k růstu minimální mzdy stavějí spíše skepticky. Prý tomu nepřeje vývoj ekonomiky.
