Odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou. V Bruselu to při příjezdu na summit EU řekl český premiér Petr Nečas. Dodal, že vystoupení Řecka z eurozóny bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku.
"Samozřejmě by bylo lepší, kdyby Řecko plnilo úsporný program a zůstalo v eurozóně," podotkl také Nečas při příjezdu na jednání, kde se dá čekat mimo jiné i právě debata o Řecku, které sužují dluhy a politická krize.
Nečas zdůraznil, že případný odchod Athén od eura by znamenal otřes, který by se dotknul i České republiky. Mohl by vést například ke snížení půjček do podnikatelské sféry a k zamrznutí mezibankovního trhu. "Ono to bez následků a bez nákladů nebude," podotkl premiér.
"Představa, že by se nás případný odchod Řecka z eurozóny nedotkl, je naivní a nepravdivá," řekl Nečas. Vláda podle něj už ve spolupráci s ČNB připravila možnosti, jak na takovou situaci případně reagovat. Konkretizovat je ale odmítl.
Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17členný spolek unijních států platících eurem mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami. V nich uspěli kritici podmínek, které Athénám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur. Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli.
Řecké politické síly se ale nebyly schopny dohodnout na sestavení nové vlády, a zemi tak v půlce června čekají nové volby, jež budou klíčové i pro setrvání Athén v eurozóně.
Partneři Řecka zdůrazňují, že je nezbytné, aby Řekové dostáli svým závazkům, pokud chtějí půjčky čerpat. Bez těchto peněz by Řecko zřejmě muselo vyhlásit bankrot.
"Já si myslím, že je to reálná varianta, odchod Řecka z eurozóny. A dokonce za určitých okolností bude podle mého osobního názoru, to chci zdůraznit, jedinou možností," řekl český premiér. "Nejsme členskou zemí eurozóny...To není věcí, kterou by česká vláda měla řešit, zda Řecko má zůstat, nebo nemá zůstat. To je věcí eurozóny," podotkl.
Nastartování evropské ekonomiky
Na neformálním summitu se sice šéfové států či vlád EU zřejmě řecké otázce nevyhnou, hlavně ale budou jednat o opatřeních k nastartování evropské ekonomiky, jíž se moc nedaří. Zatímco řada států přijímá často velmi tvrdá úsporná opatření, z mnohých zemí začínají stále hlasitěji znít hlasy volající po tom, aby se EU víc soustředila na podporu růstu.
"V žádném případě si neumím představit, že bychom šli cestou uvolnění fiskální disciplíny. Fiskální stimulace růstu za cenu navýšení veřejných dluhů považuji za nesmírně krátkozrakou a pro nás vyloučenou," zdůraznil Nečas. Potenciál pro nastartování evropského hospodářství vidí v dokončení vnitřního trhu v EU.
Jednání se zúčastní vůbec poprvé ve funkci také nový francouzský prezident François Hollande, jenž bude podobně jako někteří další lídři tlačit na to, aby eurozóna zavedla v reakci na dluhovou krizi společné evropské dluhopisy (eurobondy).
"My se stavíme vůči tomuto námětu velmi skepticky. Podle našeho názoru by jenom zvýšil morální hazard některých zemí, protože by dostávaly vlastně své dluhopisy za příznivější cenu, než mají teď. A je otázkou, zda by to nevedlo k rozvolnění fiskální disciplíny," řekl k tomu Nečas, který nicméně zdůraznil, že jde hlavně o otázku pro eurozónu. Její součástí Česko není a vstup do ní ani v blízké době neplánuje.
