Nejvíce berou primáři a šéfové bank

Ekonomika
24. 9. 2012 17:30
Primáři a ředitelé bank vévodí žebříčkům v nepodnikatelské, respektive podnikatelské sféře (ilustrační foto).
Primáři a ředitelé bank vévodí žebříčkům v nepodnikatelské, respektive podnikatelské sféře (ilustrační foto).

Nejvyšší platy měli v prvním pololetí v nepodnikatelské sféře primáři zdravotnických zařízení, což jsou například nemocnice. Jejich hrubý střední plat dosahoval 83 133 korun měsíčně. V podnikatelské sféře, tedy v soukromých firmách, si na největší peníze přišli ředitelé finančních ústavů. Hrubý střední plat tam dosahoval 94 493 korun. Nejvyšší přilepšení ovšem zaznamenali v mateřských školách. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Výdělky rostly ve druhém pololetí jak v soukromých firmách, tak ve veřejném sektoru. V podnikatelské sféře hrubá střední mzda dosahovala 20 856 korun. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 2,5 procenta. Ve veřejné sféře se hrubý střední plat meziročně zvýšil o 2,2 procenta na 23 624 korun.

Nejvíce vzrostly platy učitelkám v mateřských školách, přesto nejsou příliš vysoké.Nejvíce si přitom za poslední rok finančně polepšily učitelky v mateřských školách. Měsíčně braly 21 839 korun, což je o 13,5 procenta více než loni. "Růst platů učitelů v mateřských školách je dán především novým systémem platových tarifů, který vláda zavedla v loňském roce," konstatovala Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima, která vývoj mezd pro MPSV zpracovává. Na změně vydělali i ostatní pedagogičtí pracovníci.

V podnikatelské sféře nejvíce vzrostly mzdy řídícím manažerům bank a pojišťoven. Jejich hrubá střední mzda dosahovala 84 040 korun, což je téměř o jedenáct procent více než ve stejném období loňského roku. "Zvýšení úrovně mezd řídících pracovníků v oblasti finančních a pojišťovacích služeb svědčí o tom, že ekonomická krize víceméně ustoupila," řekla Duspivová. Mzdy vedoucích pracovníků tak po období stagnace nebo poklesu opět rostou.

Hrubé střední mzdy a platy v 1. pololetí u vybraných profesí (v Kč)
Generální ředitel velké společnosti 89 122
Nejvyšší úředníci nejvyšších státních orgánů 75 213
Policista 27 358
Programátor v soukromé firmě 39 489
Lékař-specialista ve státní nemocnici 53 825
Praktický lékař 38 302
Mzdový účetní v soukromé firmě 22 573
Prodavačka 13 614
Učitelka na 2. stupni ZŠ 25 090
Zedník 17 180
Číšník 10 574
Uklízečka v soukromé firmě 11 078

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku, MPSV

Největší meziroční pokles hrubé měsíční mzdy v soukromých firmách zaznamenalo MPSV u mechaniků a opravářů elektronických přístrojů, kteří brali 20 617 korun, tedy o osm procent méně než loni. V nepodnikatelské sféře si meziročně nejvíce pohoršili řídící pracovníci knihoven či muzeí, u nichž došlo k poklesu o 2,8 procenta na 37 152 korun.

Údaje MPSV sledují vývoj takzvané střední mzdy, která dělí vyplácené mzdy na dvě stejné poloviny. To znamená, že polovina  lidí bere vyšší a polovina lidí nižší mzdu. Podle expertů více vypovídá o mzdách lidí než průměrná mzda, na niž například v soukromých firmách nedosáhne 69 procent zaměstnanců.

Autor: - pcl - Foto: Profimedia

Další čtení

Paradox českého trhu: Firmy hledají lidi, ale padesátníkům zavírají dveře. Stát to stojí miliardy

Ekonomika
24. 10. 2026

Plyn po hormuzské krizi zůstává více než dvakrát dražší, biomasa zdražila výrazně méně

Ekonomika
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Od zbraní k satelitům. Strnadova CSG sází na vesmír a kupuje podíl v MDA Space

Ekonomika
13. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ