Nejvíce berou primáři a šéfové bank

Ekonomika
24. 9. 2012 17:30
Primáři a ředitelé bank vévodí žebříčkům v nepodnikatelské, respektive podnikatelské sféře (ilustrační foto).
Primáři a ředitelé bank vévodí žebříčkům v nepodnikatelské, respektive podnikatelské sféře (ilustrační foto).

Nejvyšší platy měli v prvním pololetí v nepodnikatelské sféře primáři zdravotnických zařízení, což jsou například nemocnice. Jejich hrubý střední plat dosahoval 83 133 korun měsíčně. V podnikatelské sféře, tedy v soukromých firmách, si na největší peníze přišli ředitelé finančních ústavů. Hrubý střední plat tam dosahoval 94 493 korun. Nejvyšší přilepšení ovšem zaznamenali v mateřských školách. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Výdělky rostly ve druhém pololetí jak v soukromých firmách, tak ve veřejném sektoru. V podnikatelské sféře hrubá střední mzda dosahovala 20 856 korun. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 2,5 procenta. Ve veřejné sféře se hrubý střední plat meziročně zvýšil o 2,2 procenta na 23 624 korun.

Nejvíce vzrostly platy učitelkám v mateřských školách, přesto nejsou příliš vysoké.Nejvíce si přitom za poslední rok finančně polepšily učitelky v mateřských školách. Měsíčně braly 21 839 korun, což je o 13,5 procenta více než loni. "Růst platů učitelů v mateřských školách je dán především novým systémem platových tarifů, který vláda zavedla v loňském roce," konstatovala Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima, která vývoj mezd pro MPSV zpracovává. Na změně vydělali i ostatní pedagogičtí pracovníci.

V podnikatelské sféře nejvíce vzrostly mzdy řídícím manažerům bank a pojišťoven. Jejich hrubá střední mzda dosahovala 84 040 korun, což je téměř o jedenáct procent více než ve stejném období loňského roku. "Zvýšení úrovně mezd řídících pracovníků v oblasti finančních a pojišťovacích služeb svědčí o tom, že ekonomická krize víceméně ustoupila," řekla Duspivová. Mzdy vedoucích pracovníků tak po období stagnace nebo poklesu opět rostou.

Hrubé střední mzdy a platy v 1. pololetí u vybraných profesí (v Kč)
Generální ředitel velké společnosti 89 122
Nejvyšší úředníci nejvyšších státních orgánů 75 213
Policista 27 358
Programátor v soukromé firmě 39 489
Lékař-specialista ve státní nemocnici 53 825
Praktický lékař 38 302
Mzdový účetní v soukromé firmě 22 573
Prodavačka 13 614
Učitelka na 2. stupni ZŠ 25 090
Zedník 17 180
Číšník 10 574
Uklízečka v soukromé firmě 11 078

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku, MPSV

Největší meziroční pokles hrubé měsíční mzdy v soukromých firmách zaznamenalo MPSV u mechaniků a opravářů elektronických přístrojů, kteří brali 20 617 korun, tedy o osm procent méně než loni. V nepodnikatelské sféře si meziročně nejvíce pohoršili řídící pracovníci knihoven či muzeí, u nichž došlo k poklesu o 2,8 procenta na 37 152 korun.

Údaje MPSV sledují vývoj takzvané střední mzdy, která dělí vyplácené mzdy na dvě stejné poloviny. To znamená, že polovina  lidí bere vyšší a polovina lidí nižší mzdu. Podle expertů více vypovídá o mzdách lidí než průměrná mzda, na niž například v soukromých firmách nedosáhne 69 procent zaměstnanců.

Autor: - pcl - Foto: Profimedia

Další čtení

Americká investiční společnost GTCR kupuje českého výrobce léků Zentiva

Ekonomika
11. 9. 2025
ilustrační foto

Ukrajině jsme dali vojenský materiál za skoro 8 miliard. Další jsme dostali

Ekonomika
Aktualizováno: 11. 9. 2025 15:36

Projekt největší baterie na světě si zajistil financování pro stavbu

Ekonomika
11. 9. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ