Nejvyšší platy měli v prvním pololetí v nepodnikatelské sféře primáři zdravotnických zařízení, což jsou například nemocnice. Jejich hrubý střední plat dosahoval 83 133 korun měsíčně. V podnikatelské sféře, tedy v soukromých firmách, si na největší peníze přišli ředitelé finančních ústavů. Hrubý střední plat tam dosahoval 94 493 korun. Nejvyšší přilepšení ovšem zaznamenali v mateřských školách. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Výdělky rostly ve druhém pololetí jak v soukromých firmách, tak ve veřejném sektoru. V podnikatelské sféře hrubá střední mzda dosahovala 20 856 korun. Oproti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 2,5 procenta. Ve veřejné sféře se hrubý střední plat meziročně zvýšil o 2,2 procenta na 23 624 korun.
Nejvíce si přitom za poslední rok finančně polepšily učitelky v mateřských školách. Měsíčně braly 21 839 korun, což je o 13,5 procenta více než loni. "Růst platů učitelů v mateřských školách je dán především novým systémem platových tarifů, který vláda zavedla v loňském roce," konstatovala Kateřina Duspivová ze společnosti Trexima, která vývoj mezd pro MPSV zpracovává. Na změně vydělali i ostatní pedagogičtí pracovníci.
V podnikatelské sféře nejvíce vzrostly mzdy řídícím manažerům bank a pojišťoven. Jejich hrubá střední mzda dosahovala 84 040 korun, což je téměř o jedenáct procent více než ve stejném období loňského roku. "Zvýšení úrovně mezd řídících pracovníků v oblasti finančních a pojišťovacích služeb svědčí o tom, že ekonomická krize víceméně ustoupila," řekla Duspivová. Mzdy vedoucích pracovníků tak po období stagnace nebo poklesu opět rostou.
Generální ředitel velké společnosti | 89 122 |
Nejvyšší úředníci nejvyšších státních orgánů | 75 213 |
Policista | 27 358 |
Programátor v soukromé firmě | 39 489 |
Lékař-specialista ve státní nemocnici | 53 825 |
Praktický lékař | 38 302 |
Mzdový účetní v soukromé firmě | 22 573 |
Prodavačka | 13 614 |
Učitelka na 2. stupni ZŠ | 25 090 |
Zedník | 17 180 |
Číšník | 10 574 |
Uklízečka v soukromé firmě | 11 078 |
Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku, MPSV
Největší meziroční pokles hrubé měsíční mzdy v soukromých firmách zaznamenalo MPSV u mechaniků a opravářů elektronických přístrojů, kteří brali 20 617 korun, tedy o osm procent méně než loni. V nepodnikatelské sféře si meziročně nejvíce pohoršili řídící pracovníci knihoven či muzeí, u nichž došlo k poklesu o 2,8 procenta na 37 152 korun.
Údaje MPSV sledují vývoj takzvané střední mzdy, která dělí vyplácené mzdy na dvě stejné poloviny. To znamená, že polovina lidí bere vyšší a polovina lidí nižší mzdu. Podle expertů více vypovídá o mzdách lidí než průměrná mzda, na niž například v soukromých firmách nedosáhne 69 procent zaměstnanců.