Státu se už od roku 2008 nedaří naplňovat výběr daně z přidané hodnoty podle toho, jak naplánoval ve státním rozpočtu. Například loni získal o 21,9 miliardy korun méně proti schválenému rozpočtu, což bylo nejvíc za posledních pět let, a to i když dolní sazba daně loni vzrostla z deseti na 14 procent. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu.
Stát sice podle závěrečného účtu loni získal do rozpočtu o 7,8 miliardy korun na DPH meziročně víc, ale i tak to bylo méně, než plánoval. Celkem stát loni na DPH vybral 278 miliard korun, část z ní převedl krajům a obcím a do rozpočtu tak přiteklo 199,7 miliardy.
Ministerstvo financí odhadovalo, že zvýšení dolní sazby DPH od loňského ledna přinese navíc 21,3 miliardy korun. "Odhadované výdaje na spotřebu domácností a vládních institucí byly však vyšší než skutečné hodnoty za rok 2012," uvedlo MF ve státním závěrečném účtu. Hlavním důvodem nižšího výběru podle MF byl neočekávaný pokles spotřeby. "Pokles spotřeby domácností pravděpodobně souvisí s obavami spotřebitelů z nepříznivého vývoje a tudíž snižují spotřebu a raději spoří," uvedlo ministerstvo.
MF připustilo, že možným důvodem poklesu mohou částečně být daňové úniky. "Ztráty z daňových úniků jsou vysoké," tvrdí NKÚ s tím, že daňové trestné činy jsou obtížně prokazatelné a k vyvození trestní odpovědnosti nepřispívá složitost daňových zákonů. NKÚ s odvoláním na policejní statistiky uvádí, že loni policie evidovala 916 případů krácení daně a podobných plateb s celkovou škodou 6,3 miliardy korun.
Stát se snaží s daňovými úniky bojovat. Například od letošního dubna funguje tzv. ručení za daň za nespolehlivého plátce. V databázi bude muset každá firma kontrolovat, zda se u jejich dodavatelů v kolonce "nespolehlivý plátce" neobjevilo "ano". U těch pak ručí za odvedení DPH.
