Pokud se bude stát podílet na sociální - tedy dotované - těžbě, může Důl Paskov na Frýdecku-Místecku skončit až v roce 2018. Ponese-li náklady útlumu jen firma OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014, řekl ČTK Marek Síbrt, mluvčí OKD, přes kterou důl vlastní firma New World Resources (NWR). Důl se rozhodla uzavřít, protože ve střednědobém výhledu nebude konkurenceschopný.
Šéf hornických odborů Jaromír Pytlík řekl, že zavření dolu je katastrofa, ale sociální těžba by mohla být východiskem.
Síbrt uvedl, že pokud by firma uzavřela důl na konci roku 2014, většina zaměstnanců by tam v té době pracovala. Několik set pracovníků by zůstalo ještě v první části roku 2015 kvůli technickém útlumu dolu. "Společnost OKD je zároveň připravena zpracovat projekt prodloužení životnosti Dolu Paskov o několik let, pokud se stát bude chtít podílet na sociální těžbě v tomto ztrátovém dolu. Vzhledem k pravidlům EU by bylo možné útlum dolu takto prodloužit až do roku 2018," uvedl mluvčí.
Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala řekl, že podpora ze strany státu, která by oddálila zavření Dolu Paskov, je jedním z možných řešení. "Číslo, které se objevovalo v materiálech ministerstva průmyslu a obchodu, bylo na úrovni čtyř až šesti miliard (korun)," naznačil v úterý v České televizi generální ředitel OKD Ján Fabián, jak vysoká by mohla být finanční pomoc státu. Podle Ciencialy je ale hlavní aktivita OKD. Vláda bude ve středu jednat i o situaci v Moravskoslezském kraji.
OKD zaměstnává zhruba 13 tisíc lidí, z toho v Dole Paskov jich pracuje zhruba 3000, přičemž 2500 je vlastních zaměstnanců OKD a 500 pracovníků dodavatelských firem. Odboráři se obávají, zda zaměstnanci Paskova nepřijdou při útlumu dolu o sociální program, například mimořádné odstupné. "Firma se zachová férově. Pro zaměstnance, kteří eventuálně na Dole Paskov skončí, budou platit stejné podmínky jako dnes," řekl Fabián.
Podle šéfa odborů Pytlíka je otázkou, zda by sociální těžbu hradil stát, nebo by požádal o evropské dotace. "Vyhlášení útlumu je zákonná cesta, jak získat dotace a vést sociální těžbu. Tři čtyři roky tam může být těžba a čas ukáže," řekl Pytlík. Kdyby přišli všichni lidé najednou o práci, region by podle něj takové množství dalších nezaměstnaných nepojal. Dodal, že v dole je obrovské množství uhlí, které je škoda nevytěžit.
Síbrt uvedl, že někteří horníci by už od příštího měsíce mohli z Paskova přejít na jiné doly OKD. "V dalších týdnech dokončíme sociální program pro Důl Paskov a technický plán likvidace dolu. Ve spolupráci s odborovými organizacemi oslovíme pracovní kolektivy a budeme zjišťovat, kolik zaměstnanců bude ochotno přejít na naše karvinské doly," řekl.
V Ostravě se dnes kvůli situaci v OKD také sešlo 2500 lidí na demonstraci. Organizátoři vyzvali majitele firmy, aby z minulých zisků zajistili normální chod společnosti.
Prostřednictvím OKD vlastní NWR v Česku čtyři doly. S výjimkou Paskova jsou všechny na Karvinsku. Kromě toho NWR vlastní polský důl Debiensko. Paskov je nejmenším z dolů OKD. Síbrt uvedl, že v Paskově se těží uhlí ve velkých hloubkách v náročných geologických podmínkách a náklady na těžbu jsou tam až dvakrát vyšší, než je průměr OKD. "Důl byl ztrátový i v letech, kdy byly ceny uhlí vysoké. Při současných cenách generuje Důl Paskov roční ztrátu z provozu 1,5 miliardy korun," uvedl mluvčí OKD.
NWR, která má sídlo v Amsterodamu, je přední těžební firmou ve střední Evropě a jednou z největších průmyslových skupin v Česku. Patří skupině BXR, v níž má zhruba poloviční podíl český miliardář Zdeněk Bakala.
V posledních letech se NWR potýká s poklesem cen černého uhlí na trhu. Loni firma vykázala čistou ztrátu milion eur (25,7 milionu korun) po zisku 130 milionů eur v roce 2011. V letošním prvním pololetí NWR hospodařila se ztrátou 395,7 milionu eur, ale do výsledků se promítlo snížení hodnoty těžebních aktiv o 307 milionů eur kvůli dlouhodobě nízkým cenám uhlí.
