Podíl problémových úvěrů v bankách v ČR byl loni 2,5 procenta, zatímco průměr v EU činil 5,1 procenta. Nižší podíl problémových úvěrů než ČR měly v Evropě Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Finsko a Velká Británie. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká bankovní asociace.
Objem problémových úvěrů na obyvatele, který činil 200 eur (5400 korun), byl v Česku desetinásobně nižší než je evropský průměr. Evropské prvenství drží v tomto ukazateli Česko s Polskem a Rumunskem.
Za problémový úvěr je považována pohledávka, u níž zpoždění se splácením překročilo 90 dnů, či u níž existují reálné pochybnosti, že bude plně splacena.
Česko dále vykazuje vysoké pokrytí problémových úvěrů opravnými položkami (63 procent). Průměrná evropská hodnota činí 45 procent. Krytí problémových úvěrů opravnými položkami je v Česku vyšší než v první pětici zemí, které jej předstihly v ukazateli podílu problémových úvěrů. Ve Švédsku, Finsku a Británii mají opravnými položkami krytých 29 či 30 procent problémových úvěrů.
Letošní rok bude podle asociace ve znamení přísnější regulace, banky tak budou mít v důsledku plnění kapitálových požadavků omezenější prostor k úvěrování ekonomiky. Od počátku letošního roku musí banky nově tvořit tzv. proticyklickou kapitálovou rezervu 0,5 procenta z celkového objemu rizikově vážených aktiv. Od ledna platí pro některé systémově významné banky i vyšší sazby kapitálové rezervy ke krytí rizika.
Po téměř půlroční platnosti zákona o spotřebitelském úvěru přicházejí další zpřísňující doporučení pro poskytování hypoték. Od dubna 2017 musí mít 85 procent nových zájemců o úvěr naspořeno minimálně 20 procent vlastních peněz s tím, že jen 15 procentům nových žadatelů bude poskytnuta hypotéka s ukazatelem LTV (poměr úvěru k hodnotě nemovitosti) v intervalu 80 až 90 procenta. V souhrnu jde o řadu nových opatření, jejichž celkový efekt pravděpodobně povede k mírnému zpomalení růstu úvěrů v letošním roce, odhadla asociace.
