Pozitivní výsledek
Podle analýzy sklářství nekrachuje, ale naopak vzkvétá

Český sklářský a bižuterní průmysl nekrachuje, výroba naopak roste. Ukázala to analýza odvětví, kterou pro svaz průmyslu zpracovali na Technické univerzitě v Liberci. Sklářství je stále pro Česko významným průmyslovým odvětvím, navzdory problémům tržby rostou - od 90. let minulého století se zvýšily o 160 procent. Na konferenci o významu sklářství to v Jablonci řekl spoluautor Vlastimil Hotař.

Za poslední dvě desetiletí se ale výrazně změnila struktura sklářského průmyslu. "Sklo, to nejsou jenom skleničky, užitkové a dekorační sklo nebo osvětlení, ale také skleněná vlákna, obalové a ploché sklo," uvedl Hotař. Většina veřejnosti si podle něj spojuje sklářství především s tradiční výrobou užitkového skla, které ještě na začátku 90. let představovalo 55 procent české sklářské výroby. Na tuto oblast tvrdě dopadl levný dovoz z Asie i krize. Dnes se podíl snížil na čtvrtinu, 75 procent představuje výroba právě technického skla, která naopak stoupá.

Změna struktury sklářské výroby se odrazila i v zaměstnanosti. Na konci loňského roku zaměstnávalo odvětví 17 500 lidí, před 20 lety jich byl více než dvojnásobek. S automatizací výroby klesají nároky na zaměstnance, tradiční ruční výroba skla se dnes na tržbách odvětví podílí sotva ze tří procent. "V počtu zaměstnanců ve sklářství jsme přesto v Evropě na čtvrtém místě za Německem, Polskem a Francií," uvedl Hotař. V přepočtu na obyvatele je Česko nejproduktivnější - podle odhadů se v roce 2010 vyrobilo v Česku 130 kilogramů skla na obyvatele, v Německu to bylo 81 kilogramů, v Itálii 74 kg a ve Francii 71 kg skla na obyvatele.

Ani budoucnost nevidí české sklářské firmy černě, ukázalo dotazníkové šetření, ve kterém tvůrci analýzy oslovili 27 významných firem z oboru. "Odpovědělo jich 15, většina z nich očekává do roku 2020 růst tržeb i exportu," řekl Hotař. Podmínkou jsou ale podle něj investice do vývoje a moderních technologií, ale také dostatek kvalifikovaných odborníků. Těch je ale citelný nedostatek. "Existuje tu disproporce - především střední sklářské školy jsou přednostně zaměřeny na design užitkového a uměleckého, což nekoresponduje s potřebami podniků," řekl Hotař. Pomoci by podle něj měla úzká spolupráce škol s firmami.