Náklady zaměstnavatelů na zaměstnance rostly v Česku v posledních letech výrazněji, než je celoevropský průměr. Přesto jsou velice nízké, důvodem nízkého zájmu zahraničních investorů o Českou republiku je nízká produktivita, tvrdí vládní studie Náklady práce a vliv jejich výše na příliv přímých zahraničních investic. Zvýšení mezd by podle ní navíc zaměstnavatele nepoškodilo, ale pomohlo by státnímu rozpočtu.
V rámci celé Evropské unie vzrostly náklady na jednoho zaměstnance mezi roky 2008 až 2013 z 21,5 na 23,7 eura, tedy o 10,2 procenta. V České republice to bylo z 9,2 na 10,3 eura, tedy o 12,4 procenta. "Je patrné, že Česko má desáté nejnižší náklady práce v Evropské unii. Celkové hodinové náklady práce za minulý rok činily jen 10,3 eura. Vzhledem k devizovým intervencím České národní banky (oslabení koruny, k němuž se centrální banka uchýlila loni na podzim - pozn. red.) je pravděpodobné, že se tento údaj dále znatelně snížil v tomto roce," konstatuje se ve vládním materiálu.
Na druhou stranu, přiznává materiál, státy v regionu, se kterými soutěžíme o pozornost zahraničních investorů, jako je Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, mají o něco nižší náklady práce než Česká republika. U Maďarska je to 7,4 eura, u Polska 7,6 eura a u Slovenska 8,5 eura.
Důležitá je produktivita
Podle vládního materiálu však podobná srovnání neberou v úvahu rozdílnou produktivitu v jednotlivých zemích. "Země s vysokou produktivitou práce může být klidně 'drahá', ale stále atraktivní pro zahraniční investory vzhledem k produktivitě své pracovní síly," míní autoři analýzy. Pro porovnatelnost by tedy prý bylo vhodné náklady práce upravit o produktivitu práce, tedy místo hodinových nákladů vzít do úvahy náklady efektivní práce.
"V takto upraveném porovnání nevychází Česká republika nejlépe. Za hodinu vyprodukuje průměrný český pracovník produkt za zhruba 13 eur," konstatuje se v analýze. Zhruba stejnou produktivitu má i průměrný slovenský pracovník, nicméně průměrné hodinové náklady jsou na Slovensku nižší než v Česku. V přepočtu na náklady na jednotku efektivní práce (náklady na výrobu výstupu v hodnotě jednoho eura) vychází podle analýzy Slovensko 0,61, zatímco ČR 0,78.
"V tomto ohledu je Česká republika jedna z nejhorších v Evropské unii. Regionální konkurenti jsou na tom lépe než ČR: Polsko - 0,73, Maďarsko - 0,64, Německo - 0,73; jediné Rakousko má z regionu obdobně drahou pracovní silu jako ČR - 0,78," vypočítává vládní materiál. Výrazně hůře v tomto ohledu je na tom ze zemí Evropské unie jen Itálie s jednotkovými efektivními náklady 0,87. Tento ukazatel však mohly pozitivně ovlivnit devizové intervence ČNB.
Tato data jsou za ekonomiku jako celek. Je pravděpodobné, že pro zpracovatelský průmysl, zejména pro automobilový, by porovnání pro Česko vypadalo o něco příznivěji, protože je to sektor ekonomiky, ve kterém má ČR komparativní výhodu.
Snižování nepomůže
Snižování sociálního a zdravotního pojištění, které by mohlo osekat náklady zaměstnavatelů na pracovníky, však prý nepomůže. Například při snížení zdanění práce o jedno procento vyplacené mzdy by se firmám zvýšil zisk pouze o 0,2 procenta. Jednoprocentní snížení odvodů na sociálním pojištění by ovšem pro státní rozpočet znamenalo výpadek ve výši zhruba 2,7 miliardy korun. Jeho kompenzace například ve formě vyšší daně z přidané hodnoty by však mohla mít negativní dopad na spotřebu i na podniky samotné.
"Závažnějším problémem, kterým bychom se měli v rámci diskuze o snižování nákladů práce zabývat, je nízká produktivita práce, díky které přicházíme o výhodu v porovnání s našimi nejbližšími sousedy a ekonomickými partnery," míní autoři analýzy. Podniky by se podle nich měly více než na snižování vedlejších nákladů práce soustředit na zvýšení vlastní produktivity práce. "Toho lze dosáhnout například pomocí vhodnějšího nastavení procesu výroby či poskytování služeb nebo investicí do rozvoje řídících pracovníků. Management může významně zlepšit, ale i také významně zhoršit výkonnost jednotlivých pracovníků i celého týmu," dodává analýza.
