Oslabení měny
Rok od intervencí: experti dávají ČNB za pravdu

Hlavní přínos devizových intervencí, tedy oslabení kurzu koruny Českou národní bankou, vidí analytici především v zamezení deflaci, která ohrožovala ekonomiku. Intervence pomohly vývozcům, naopak poškodily nezajištěné dovozce zboží nebo cestovní kanceláře. Celkový pozitivní přínos intervencí podle ekonomů převažuje.

Odborníci zároveň dodávají, že trend současného ekonomického oživení byl v tuzemské ekonomice postřehnutelný již před zahájením devizových intervencí, které Česká národní banka zahájila před rokem 7. listopadu.

Hrozba deflace spočívá podle odborníků především v tom, že lidé přestávají nakupovat, i když ceny klesají. Spotřebitelé čekají totiž ještě větší pokles cen. Následně tak firmy neprodávají své zboží, jsou nuceny propouštět a přestanou investovat. Poté začne růst nezaměstnanost, klesá poptávka po zboží a ekonomika začne klesat.

Vývoj v posledních 12 měsících podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dal za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. "Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nejspíše nyní česká ekonomika byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky," uvedl.

Dodal, že na zlepšení celkové ekonomické situace mělo vliv více faktorů. Šlo zejména o příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivitu firem a obrat v rozpočtové politice. "Intervence ČNB z loňského listopadu byly z mnoha hledisek důležitým makroekonomickým počinem. Česká koruna vůči euru oslabila proti začátku listopadu 2013 asi o 7,5 procenta. Slabší měna se promítla do vyšší inflace v Česku, která se vzdálila kupříkladu slovenské o zhruba půl procentního bodu, zatímco před listopadem 2013 byla inflace v obou zemích srovnatelná," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Vyšší vývoz z ČR podpořený slabší korunou i solidní zahraniční poptávkou je asi zatím nejviditelnější přínos slabší koruny, upozornila hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Letos i přes rusko-ukrajinských konflikt a vyšší ceny dovozu kvůli slabší koruně se můžeme těšit na další historicky rekordní přebytek v zahraničním obchodu," uvedla. Zároveň dodala, že nebýt intervencí, byla by na jaře inflace záporná, a to pod -0,5 procenta.

Podle hlavního ekonoma skupiny Roklen Lukáše Kovandy nelze ale intervenci vnímat jako spouštěč současného oživení tuzemské ekonomiky. Trendy oživení v maloobchodu nebo u investic byly podle něj patrné již v polovině roku 2013. "Pokud intervence někomu pomohly, pak českým exportérům," uvedl.

Horská upozornila, že problémem může být způsob ukončení devizových intervencí. "Bude se jednat o jedinečný experiment. Například Švýcarsko se k tomuto kroku také ještě nedopracovalo," uvedla s tím, že čím později k tomu ČNB přistoupí, tím to bude lehčí. "Paměť trhu je krátká. Možná, že za rok dva si málokdo vzpomene, že se koruna před intervencí obchodovala za 25,60 za euro," dodala.

Sama ČNB ve své studii z konce září k intervencím uvedla, že bez jejich zahájení by byla inflace v prvních dvou čtvrtletích výrazně záporná, a to hlouběji a dlouhodoběji, než naznačovaly analýzy ČNB v listopadu 2013. "V době psaní tohoto textu tak bylo riziko deflace v ČR prakticky uzavřené téma a docházelo k oživení zahraničního obchodu i domácí poptávky tempy dokonce rychlejšími, než ČNB očekávala," uvádí studie.

Bankovní rada ČNB deklarovala, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2016. Ten spočívá ve snaze ČNB bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.