Sázka vlády Petra Nečase na to, že vyšší daň z přidané hodnoty přinese do státní pokladny více peněz, selhala. Už sedmý měsíc se na této dani vybírá v lepším případě stejně, v horším dokonce méně než loni. Zjistily to Lidové noviny.
Ministerstvo financí zatím neposkytlo žádné detailní vysvětlení. A statistiky nabízejí jediné: lidé utrácejí méně než loni. Přestože zboží a služby zdražily o 3,5 procenta, lidé zaplatili za nákupy v obchodech o 2,1 procenta méně.
"Dá se jen spekulovat, jestli spotřeba klesá kvůli vyšší dani, nebo kvůli celkové společenské atmosféře, kdy mají lidé obavy, a proto neutrácejí," řekl deníku Ladislav Minčič, náměstek ministra financí pro daně.
Nižší ze dvou sazeb DPH, která se platí za základní potřeby, jako jsou potraviny a léky, stoupla od ledna z 10 na 14 procent. Za prvních sedm měsíců roku stát na této dani vybral 122 miliard korun, což je přesně stejná částka jako s loňskou nižší sazbou. Proti předchozímu měsíci, kdy příjmy státu z DPH dokonce meziročně klesly o 2,5 miliardy, je to zlepšení, ale nikoliv obrat velmi nepříznivého trendu. Vláda si totiž představovala, že na dani z přidané hodnoty získá díky vyšší sazbě o 15,5 procenta víc než loni. V této chvíli tak měla v rozpočtu mít nikoliv zmíněných 122, ale více než 140 miliard. Kvůli slabším nákupům se nedaří vybírat ani spotřební daně. 
Kabinet přitom v daňové politice, která mu letos selhává, dál pokračuje. Před několika týdny prosadil ve sněmovně další zvýšení daní na 15 a 21 procent. A opět si od něj slibuje desítky miliard navíc. Zvýšení daní však zastaví opozičními sociálními demokraty ovládaný Senát, takže sněmovna o něm bude muset hlasovat znovu a pro přehlasování horní komory bude potřebovat 101 hlasů. Ty ale může mít potíž dát dohromady, protože část poslanců ODS už začíná proti vyšším daním protestovat.
Ministerstvo financí přes léto pracuje na přípravách státního rozpočtu, kde s vyššími příjmy z DPH počítá, přestože se tuto daň nedaří vybírat. Premiér i ministr financí zatím odmítají od dalšího zvyšování DPH ustoupit.
