Schodek státního rozpočtu v červnu klesl na 31,5 miliardy korun z květnových 39,8 miliardy Kč. Uvedlo to ministerstvo financí s tím, že jde o nejlepší červnový výsledek od roku 2008. Loni v červnu deficit činil 71,7 miliardy Kč.
"Výsledek za pololetí potvrzuje, že plánovaný deficit tento rok není problém splnit i přes nutnost financovat odstraňování povodňových škod," řekl ministr financí Miroslav Kalousek. Na celý letošní rok je schválen rozpočet s deficitem 100 miliard.
"Státní finance se letos vyznačují solidní stabilitou. Riziko jejich neočekávaného vývoje zůstává i v případě prodlužování politické krize nízké," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pohled na jednotlivé položky příjmů a výdajů ovšem podle něj jednoznačně optimistické závěry nenabízí.
Na meziročním růstu celkových příjmů o 45,3 miliardy Kč na 549,9 miliardy Kč se nejvíce podílely příjmy z EU (o 32,9 miliardy) a inkaso daně z přidané hodnoty (o 12,1 miliardy Kč). Příjem z DPH dosáhl 104,2 miliardy Kč. Vliv na jeho zvýšení má podle ministerstva nejen zvýšení obou sazeb o procentní bod, ale také některá opatření proti daňovým únikům i zefektivnění činnosti Finanční správy ČR.
Zlepšení výběru DPH je podle Sobíška nezpochybnitelné. Je zřejmě výsledkem zastavení propadu soukromé spotřeby, jakož i omezení podvodů ohledně krácení DPH. Výběry ostatních daní ale meziročně stagnují nebo dokonce klesají. V meziročním poklesu zůstává i výběr sociálního pojistného, upozornil.
Celkové výdaje 581,4 miliardy Kč čerpané ke konci června byly o 5,1 miliardy nad úrovní stejného období 2012. Největší objem peněz v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Za půl roku bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 237,9 miliardy Kč při meziročním nárůstu o 0,4 miliardy korun.
K uspokojivé bilanci rozpočtu přispěla podle Sobíška rovněž strana výdajů, a to hlavně snížením investic. Z plánovaného celoročního objemu jich stát za první půlrok uskutečnil jen 35 procent, což vypadá jako šetření na ne úplně správném místě, podotkl.
Poslanec KSČM Jiří Dolejš poukazuje na to, že na plnění rozpočtu mají vliv nejen úsporná opatření vlády, ale především vývoj ekonomiky, a to hlavně v EU. Je podle něj otázkou, do jaké míry je tento vývoj udržitelný.
"Čili pokud jde o celý rok 2013, tak, jak se říká: nechválit den před večerem," řekl ČTK. Poukázal i na to, že ještě nejsou s konečnou platností vyčísleny povodňové škody. Rozsah povodňové pomoci podle něj může být tak velký, že si může vyžádat i rozpočtová opatření, která by pak schvaloval sněmovní rozpočtový výbor. Také podle něj není jisté, jak budou v druhém pololetí procházet tato rozpočtová opatření Sněmovnou za současné politické situace. "Ve Sněmovně jsou určité hlasovací poměry a může se stát, že se rozpočtová opatření stanou záminkou pro politický zápas," dodal.
