Penzijní reforma prý nebude pro penzijní společnosti a fondy tak výhodná, jak se lidé domnívají. Skutečná návratnost jejich investic je minimálně deset let. "A v podnikatelském světě je návratnost investice na deset let doopravdy dlouhá," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ předseda představenstva Allianz pojišťovny Jakub Strnad.
Oznámili jste, že prodáváte menšinový podíl v Penzijním fondu Allianz finančněporadenské společnosti Partners. Proč? Znamená to, že nedůvěřujete penzijní reformě, konkrétně novému pilíři?
My druhému pilíři věříme, ale je pro korporaci nastaven neuvěřitelně tvrdě. Marže, kterou na tom penzijní společnost má, bude minimální. Návratnost bude v horizontu deseti let. A to jenom za podmínky, že dosáhneme nějakého minimálního kritického počtu klientů. K tomu potřebujeme maximální distribuční cestu, především z toho důvodu, že momentálně v České republice probíhá poměrně silná negativní kampaň. Takže já ani nechci tvrdit, že klienti jsou rozhodnuti do té penzijní reformy nevstoupit. Oni jsou v principu zmateni a my jsme pochopili, že nebude stačit jenom osvěta přes reklamu a PR a že doopravdy budeme potřebovat množství poradců. To je pro nás jediná šance, jak při té negativní kampani, která probíhá, docílit úspěchu.
Vám přijde návratnost po deseti letech dlouhá? Vždyť lidé si ve fondech budou spořit dvacet, třicet i více let.
Dobře, ale musíte brát v potaz, že v podnikatelském světě je návratnost investice na deset let doopravdy dlouhá. Finanční svět nevyjímaje. A doopravdy bych řekl, že Allianz je jedna z mála společností, která si troufá na projekty i v těchto horizontech. A souvisí to řekněme s naší jistotou a stabilitou, že si věříme, že tady za deset, dvacet, třicet let budeme. Je mnoho finančních institucí - ve světě, nemyslím ani tak v České republice - kde je nejisté, že tady budou za rok, za dva. A potom musíte pochopit, že by pro ně nedávalo smysl investovat do projektu s návratností deset let.
Ale to by snad měla ošetřit Česká národní banka, že by neudělila licenci někomu, kdo za pár let skončí.
Jak říkám - já si myslím, že základní problémy finančního sektoru jsou jinde, daleko za hranicemi České republiky. A já doopravdy věřím finanční síle finančních institucí v ČR, myslím si, že Česká národní banka odvádí kvalitní práci.
I mezi penzijními fondy se objevují hlasy, že reforma bude neúspěšná. Podobným způsobem vystoupil například bývalý prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, kterého můžeme s trochou nadsázky označit za jejího kmotra.
Já se domnívám, že ten očekávaný neúspěch je v případě některých konkurentů spojený s tím, že nebyli schopni nalézt dostatečnou distribuční cestu. A to je ten důvod, proč se Allianz rozhodla pokusit o spolupráci s Partners. Kdybychom totiž tu distribuční cestu tak mohutnou neměli, tak při té negativní kampani, která probíhá, bych se úplně stejně jako pan Rusnok obával jenom minimálního počtu zákazníků.
Kolik klientů vůbec bude penzijní společnost potřebovat, aby se jí investice do druhého pilíře vrátily?
Naše ambice je získat v horizontu tří let dvě stě tisíc klientů.
A to bude platit pro všechny penzijní společnosti, že by měly mít aspoň dvě stě tisíc klientů?
V principu si myslím, že by to měla být obdobná čísla.
A není to příliš velký počet na to, kolik penzijních společností se chystá produkty v novém pilíři nabízet?
To je klasický problém. Kdybyste obešel všechny společnosti v jakémkoliv sektoru a zeptal se jich, jaké mají plány na příští rok, ty plány sečetl, a příští rok to znovu posčítal, tak byste vždycky zjistil obrovskou propast mezi plánem a skutečností. Takže všichni plánujeme optimisticky a ve skutečnosti jsou vítězové a poražení.
Vy sami máte jako společnost odhady, kolik lidí se do reformy zapojí?
My doufáme, že do druhého pilíře i přes tu silnou negativní osvětu vstoupí milion lidí.
To asi oproti původním očekáváním není moc.
S ohledem na nejaktuálnější očekávání mnoha řečníků, že to bude maximálně půl milionu, i to je pozitivní odhad.