Energetika
Senát schválil atomový zákon, má pomoci stavbě nových bloků

Senát schválil nový atomový zákon. Od příštího roku nahradí dosavadní, už zastaralou úpravu z roku 1997 a také transponuje nové evropské směrnice. Zpřesňuje technické požadavky a procesní pravidla pro provoz stávajících a spouštění nových bloků jaderných elektráren. Zpřesněním technických požadavků i úpravou procesních pravidel napomůže podle vlády státní správě daleko efektivněji usměrňovat kroky při umisťování, výstavbě, uvádění do provozu a provozu nových bloků jaderných elektráren.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) senátorům řekl, že dosavadní atomový zákon zůstane v planosti jen dočasně a bude ve zbytkové podobě řešit jen odpovědnost za jadernou škodu do doby, než bude platit nová úprava. V reakci na rozpravu senátorů také řekl, že podle jeho názoru není možné postavit žádné úložiště jaderného odpadu bez souhlasu dotčených obcí.

Nový zákon mimo jiné stanovuje, co jsou to citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných skutečností. Osoby, které budou tyto citlivé záležitosti související s jadernou energií vykonávat, budou potřebovat bezpečnostní prověrku. Vláda uvádí, že Národní bezpečnostní úřad bude muset nově prověřit nejméně 2700 lidí. Tuto zátěž však podle vlády ve svém současném složení nezvládne, proto bude muset přijmout asi devět nových zaměstnanců. Vedle těchto nákladů by nový atomový zákon další náklady pro státní rozpočet podle vlády už přinést neměl.

Na základě návrhu, se kterým přišli poslanci, zvyšuje nový zákon zákon proti původnímu návrhu jednorázový příspěvek obcím z jaderného účtu za to, že v jejich katastru bylo stanoveno chráněné území pro ukládání jaderného odpadu do podzemí. Vláda navrhla původně 30 milionů korun, poslanci schválili částku až 50 milionů korun.

Poslanci stejně tak schválili naopak snížení pravidelného poplatku za jaderný odpad z jaderných elektráren. Poplatek se má vypočítat jako sazba násobená množstvím vyrobené elektřiny v megawatthodinách. Vláda původně navrhla, aby sazba činila až 80 korun za megawatthodinu, Sněmovna sazbu ale stanovila přesně na 55 korun.

Nad výší tohoto poplatku se pozastavila senátorka Jitka Seitlová (za SZ). Podle ní není tento poplatek podložen žádným rozpočet a panuje obava, že nemůže stačit na vybudování hlubinného úložiště. Na jaderném účtu také podle ní není dostatek peněz na likvidaci vysloužilých jaderných bloků. Tyto obavy ale odmítl Jan Horník (STAN), který řekl, že podle údajů ministerstva průmyslu se časem podaří potřebné peníze shromáždit. Také podle Mládka by měla být rezerva na likvidaci bloků dostatečná.

Někteří vědci už při projednávání ve Sněmovně projevili obavy, že jim nový zákon ztíží nebo znemožní jejich činnost. Státní úřad pro jadernou bezpečnost to ale odmítl. Sněmovna při závěrečném hlasování také odmítla poslanecké pozměňovací návrhy, které vycházely vědcům vstříc.