Singer: Intervence nebudou mít dramatický dopad na ceny potravin

Devizové intervence, které ČNB zahájila minulý týden, nebudou mít dramatický vliv na růst cen potravin, spíše jejich růst zpomalí. Novinářům to v pátek řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Zároveň uvedl, že základním smyslem devizových intervencí, které ČNB zahájila minulý týden, je posílení konkurenceschopnosti ČR.

"Zatímco letos potraviny v průměru zdražovaly o tři procenta přes jednotlivá čtvrtletí, čekáme, že budou zdražovat méně, někde na úrovni dvou procent. Ten krok není pro ceny potravin dramatický, a ten jejich růst se prostě zpomalí," uvedl Singer.

"Z titulu intervencí dojde k růstu dovozních cen, což se rychle dotkne segmentu potravin a pohonných hmot," uvedl analytik České spořitelny Martin Lobotka. Naopak poptávková inflace bude podle něj pod vlivem dvou protichůdných tendencí. Na jedné straně dovozní ceny budou tuto část inflace tlačit nahoru, na druhé straně ale bude utlumená spotřeba domácností působit opačně. "Podle nás tak čistý efekt intervencí na inflaci bude relativně malý, zhruba půl procentního bodu proti situaci bez intervencí," uvedl. Průměrná míra inflace by tak příští rok podle něj měla činit 1,2 procenta, zatímco pro letošek počítá s 1,3 procenta. Na 2,4 procenta by měla inflace vystoupat až v roce 2015, odhadl.

Podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa by ceny pohonných hmot kvůli intervenčnímu šoku měly být vyšší během jednoho roku o 5,4 procentního bodu a ceny potravin pak o 1,4 procentního bodu. "V průměru by pak měla být inflace v příštím roce vyšší oproti našemu základnímu scénáři o 0,9 procentního bodu a v roce 2015 o 0,2 procentního bodu," uvedl.

Podle ankety mezi zemědělci a potravináři rozhodnutí ČNB intervenovat zdraží některé potraviny. Vzrostou zejména ceny těch skupin výrobků, u nichž je významná část domácí spotřeby krytá dovozy. Například masné výrobky by měly podražit minimálně o čtyři procenta. "Přes potraviny se to dotkne všech obyvatel České republiky," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba. Ten upozornil, že z dovozu dnes pochází například více než polovina tuzemské spotřeby vepřového masa, takřka 50 procent sýrů, zhruba pětina drůbežího masa a brambor.

K vývoji v uplynulém týdnu guvernér uvedl, že se evidentně zvýšila poptávka po elektronice. "To je jednorázová věc a nelze ji přeceňovat," dodal.

Základní smysl intervencí, jakmile bude pochopen jako dlouhodobý krok, je podle guvernéra posílení konkurenceschopnosti ČR. "Přes kurz zvyšujete schopnost ekonomiky vydělávat," uvedl mimo jiné.

K intervencím podle něj centrální banka musela přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila. "Naše analýzy ukazovaly, že pravděpodobnost deflace výrazně narostla a ona by do značné míry narostla, i kdybychom nepřistoupili k intervencím. Trhy nám totiž přestávaly věřit, že to myslíme vážně s devizovými intervencemi. A kdybychom jim oznámili prognózu, která předpokládá pokles sazeb do záporných hodnot, a nic neudělali, tak by se k tomu velmi pravděpodobně přidalo i posilování koruny," uvedl. Proto ČNB podle něj přistoupila k intervencím dříve, než by k němu byla donucena okolnostmi.

Centrální banka ve čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu, její kurz chce držet poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost.