Šrotovné: marketingový termín roku

Šrotovné se už dávno netýká jen aut, nýbrž se stalo jakýmsi všeobecným receptem na krizi. Bez přehánění ho lze označit za marketingový termín roku.

Poté, co se stalo jedním z nejpopulárnějších receptů na krizi v Evropě, míří šrotovné už i do Česka. Jde o návrh sociálních demokratů, kteří z něj učinili modlu svého protikrizového balíčku.

Čeští podnikatelé jsou ale vynalézaví a zdaleka tak nezůstane jen u státního příspěvku na nový vůz. Skvělého prodejního tahu již využívají bazary, které výměnou za starý vůz nabízejí ojeté auto se slevou 25 až 50 tisíc korun.

Pračky i ledničky jdou na odbyt

Výborný marketingový čich opět prokázala i energetická firma ČEZ, když se rozhodla zavést "bílé šrotovné". Nechte svou starou pračku, ledničku či mrazák sešrotovat a obdržíte tisícikorunový příspěvek na nákup nového spotřebiče. Podmínkou ovšem je, aby vybraný produkt spadal do vysoce úsporné kategorie (A+ nebo A++).

Přínosem šrotovného tak má být šetrnost k životnímu prostředí - ovšem pouze pokud nakoupíte v obchodech Datart nebo Euronics. Společnost ČEZ, která je více než ze dvou třetin v rukou státu, tak bez okolků znevýhodňuje ostatní prodejce spotřební elektroniky, čímž narušuje konkurenci na trhu. A zdá se, že se jí to daří: "Zaznamenali jsme opravdu velký zájem o koupi těchto spotřebičů. Zákazníci oceňují samotný příspěvek tisíc korun i fakt, že ušetří na energii," řekla deníku TÝDEN.CZ Lenka Komersová ze společnosti Datart.

Po šrotovném sáhli výrobci i k takzvanému "židlovnému". Nábytkáři namítají, že státem plánované šrotovné na auta je jasným zvýhodněním jednoho sektoru průmyslu. Proč tedy nezavést "ošatné", "obuvné" či "kartáčkovné", pokud to ekonomice pomůže?

Například právě státní příspěvek na novou židli by představoval daleko plošnější opatření než v případě aut. Mohl by ho tak využít prakticky každý. Tedy i ten, kdo nemá půl milionu na nový vůz. "Průměrné stáří židlí v soukromém i veřejném sektoru je v Česku vysoké, řada židlí ve školách pamatuje rozvinutý socialismus a je to na nich poznat," komentuje s nadhledem ekonom Ondřej Schneider na svém blogu.

Nechte si sešrotovat figuru

Šrotovné, původně myšleno jako recept na krizi automobilového průmyslu, se stalo určitým klišé v konkurenčním světě prodejců. Paradoxem je, že ono šrotovné na automobily zatím v praxi nefunguje. Nápadu se ale chytili podnikatelé a soukromé šrotovné se šíří napříč průmyslem. Nesmírná popularita termínu hovoří jasně: podnikatelé šrotovnému věří.

Za šrotovné se schovávají slevy na nová jízdní kola, telefony i nejrůznější stroje. A to není vše. Hovoří se již o šrotovném na opravu zubů nebo odsátí přebytečného tuku. V době ekonomické krize se tak lidem zřejmě začne nabízet i vylepšení křivek těla. Roman Šmucler nabízí "šrotovné" 150 korun za každou odsátou oblast. Svaz pacientů nezůstal pozadu a požaduje zavedení "ozdravného", kdy by občané měli dostávat příspěvky třeba na vitamíny či dokonce za to, že nekouří.

Slovo šrotovné již do své strategie zařadila i cestovní kancelář Exim Tours. Slevu tisíc korun na osobu poskytne rodinám, které přehodnotí svůj původní záměr strávit dovolenou v tuzemsku a vyberou si zájezd do zahraničí. Těžko domyslet, kam až toto může pokračovat.

"Za šrotovné se dnes schová kdeco. Dříve se používala slova: diskont, sleva, krach cen, bankrot. Dnes letí šrotovné. Kdo nemá šrotovné, není 'in'," zamýšlí se na svém blogu hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Foto: Zbyněk Stanislav