Stát žaluje ČSOB o polovinu jejího kapitálu

Částka 27 miliard korun, kterou požaduje ministerstvo financí po ČSOB, činí polovinu vlastního kapitálu banky. Výsledek arbitráže mezi ní a ministerstvem tak může podle oslovených analytiků zkomplikovat největší tuzemské bance dodržení zákonem dané osmiprocentní hranice kapitálové přiměřenosti.

Kauza by naopak neměla mít významnější dopad na hospodářské výsledky banky, shodují se vesměs analytici. Případ by rovněž neměl destabilizovat tuzemský bankovní sektor, míní.

Ministerstvo financí v pondělí zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži o téměř 27 miliard korun. Peníze žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním Investiční a Poštovní banky (IPB), kterou banka převzala v červnu 2000 za symbolickou korunu. MF zároveň odmítlo u soudu požadavek banky na zaplacení 1,7 miliardy korun jako dlužné částky za transakce související s převodem IPB. Banka je však přesvědčena, že veškerá veřejná podpora, kterou v souvislosti se zkrachovalou IPB získala, byla v souladu s právem.

Případné finanční dopady na samotnou ČSOB podle analytika Cyrrus Marka Hatlapatky vypadají dosti hrozivě, ale v zásadě by neměly ovlivnit ani hospodaření banky ani její dividendovou politiku. "Jen pro srovnání: částka se rovná trojnásobku čistého zisku za loňský rok (8,9 miliardy Kč bez mimořádných položek) a polovině vlastního kapitálu banky," uvedl.

Podle něj ovšem i v případě nejhorší varianty pro ČSOB by závazek na sebe vzala zřejmě mateřská KBC. "Tento krok jí usnadní probíhající povinný odkup akcií, po němž by měla KBC ČSOB plně ovládnout. A pro KBC tato částka není nijak významná, i když ne nezanedbatelná," uvedl.

Za loňský rok činil čistý zisk skupiny KBC 3,43 miliardy eur a vlastní kapitál 18,3 miliardy eur. "Pro finanční zdraví mateřské společnosti by tedy částka necelé jedné miliardy eur neznamenala zásadní problém, i když by jistě akcionáře KBC nepotěšila," dodal. Pokud by musela sumu zaplatit samotná ČSOB, kapitálová přiměřenost by jí klesla pod minimální zákonnou úroveň osmi procent.

Hatlapatka se domnívá, že spor nakonec skončí smírem. "Zaprvé jsem toho názoru, že se stát s KBC nakonec dohodnou na smírném řešení, zadruhé si nemyslím, že by měla kauza například zapříčinit "run na banku" - tedy že by klienti ve větším vybírali své vklady a výrazně by poklesl zájem o úvěrové produkty," dodal s tím, že náklady na arbitráž mohou zkomplikovat vedení banky zlepšení efektivity hospodaření.

"Jde o závažnou zprávu pro akcionáře ČSOB. Peníze klientů na účtech ovšem ohroženy nejsou, ať už spor dopadne jakkoli. Destabilizace českého bankovního sektoru rovněž nehrozí," uvedl ředitel pro strategii společnosti Partners For Life Planning Pavel Kohout.

"Nedomnívám se, že by tato skutečnost měla nějak destabilizovat bankovní sektor v ČR. Jedná se pouze o jednání mezi státem a bankou, a to na základě dění z minulosti ohledně koupě tehdejší IPB," souhlasí analytik Atlantik FT Milan Vaníček. Nicméně podle něj bude mít tento spor dlouhodobý charakter s prozatím neurčitým koncem. 

Spor ovšem není podle Hatlapatky v zájmu ani jedné strany, zvláště vlády. "Ta, ať chce nebo ne, si musí být vědoma, že ČSOB je největší tuzemská banka a její problémy by nepochybně měly negativní vliv na český bankovní sektor a tedy i celou ekonomiku," uvedl. Podle něj právě stabilizace bankovního sektoru v posledních letech byla jedním z klíčových faktorů umožňujících současný dynamický růst české ekonomiky.

ČSOB, která vznikla v roce 1964, je podle výše aktiv největší tuzemskou bankou. Celkový objem spravovaných aktiv a vkladů přesahuje 689 miliard Kč. Ovládá ji belgická skupina KBC, která by se měla v dohledné době stát jejím stoprocentním vlastníkem. V současnosti totiž probíhá odkup akcií od menšinových akcionářů. Podle čtvrtletních výsledků se kapitálová přiměřenost banky zvýšila ke konci března na 10,83 procenta, když před rokem činila 9,76 procenta. Základní kapitál banky činí 5,105 miliardy Kč. 

Ilustrační foto: archiv