Podniky, které ovládá stát, kraje či obce, ročně nakoupí zboží a služby za více 300 miliard korun. Tyto podniky podléhají minimální kontrole, což vytváří obrovský prostor pro korupci. Ukazuje to výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
"Z toho, co nám vychází z našich dat, jsou tuzemské veřejné podniky typicky dojná kráva pro různé skupiny," komentuje výsledky spoluautorka studie Jana Chvalkovská z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
Svědčí o tom brutální kolotoč změn v dozorčích radách těchto podniků, k němuž dochází po každých volbách. Nově zvolení zástupci politických stran dosazují do veřejných podniků své lidi. "Například v osmdesáti procentech velkých městských podniků je předseda dozorčí rady vyměněn do jednoho roka po volbách," ilustruje druhý spoluautor studie Jiří Skuhrovec z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.
Výměny jsou markantní hlavně tam, kde se změní vláda zprava doleva. Tam, kde pokračuje dosavadní koalice, jsou změny minimální. "Například když v roce 2006 proběhly obecní volby, došlo v roce 2007 k šedesátiprocentní obměně členů v dozorčích radách v obecních firmách," dodává Chvalkovská. Podobně tomu bylo v roce 2010. Šedesát procent odpovídá tomu, že třetina členů dozorčí rady je volená zaměstnanci. Takže vyměněni byli všichni ti, kteří nebyli zvoleni zaměstnanci.
Politici dosazují do vedení podniků často lidi bez zkušeností a kvalifikace jako se stalo například, když politička Karolina Peake (ex Věci veřejné, později LIDEM) nominovala do dozorčí rady státem vlastněného Budvaru svého spolupracovníka, ještě studenta vysoké školy Pavla Kotrbu.
Člověk, který se dostane do dozorčí rady, má nárok podívat se do účetnictví podniku, zpovídat management, vidí, jaké zakázky připravuje. "Tím, že vidí do chodu podniku, otevírá se prostor pro vyvádění prostředků a majetku do soukromých či stranických kapes," upozorňuje Chvalkovská. Unikají tak peníze daňových poplatníků. Navíc celá firma je uzavřena do politického cyklu, takže nemůže mít dlouhodobější strategii.
Nedostatečná kontrola
Veřejné podniky ročně nakupují výrobky a služby za zhruba 300 miliard korun. Z toho se podle autorů studie soutěží ve veřejných zakázkách pouze 92 miliard. "Zbytek je zajímavá líheň pro různé formy korupci i šlendriánu," říká Skuhrovec.
Podniky vlastněné státem jsou pod výrazně nižší kontrolou než ministerstva, obce a kraje, pod které spadají. Nemůže do nich na kontrolu Nejvyšší kontrolní úřad, neposkytují informace. Často podniky nemůže kontrolovat ani opozice, protože není v dozorčích radách zastoupena. Kvůli tomu si obce zřizují vlastní akciové společnosti, do nichž přesouvají vlastní majetek.
Všemi podniky, které vlastní stát, kraje či obce, ročně proteče 680 miliard korun, navzdory krizi tyto podniky v posledních letech dále výrazně rostou
