Škody protestu
Stávka bude mít na ekonomiku minimální dopad, míní analytici

Středeční stávka zaměstnanců veřejného sektoru bude analytiků minimální dopad na ekonomiku. Znatelněji by ekonomika podle nich pocítila vícedenní stávku jednoho konkrétního odvětví.

"Pokud jde stávka napříč různými obory, je plánovaná, všichni o ní dopředu ví a netrvá déle než den, v podstatě nelze mluvit o ‚výpadku‘, ale spíš o ‚přesunu‘ některých činností na jindy. Takže vlastně ani nemá smysl mluvit o nějakém výpadku na daních nebo o výpadku v tržbách. Samozřejmě věc by byla jiná, kdyby na delší dobu stávkovalo jedno konkrétní odvětví," uvedla analytička Next Finance Markéta Šichtařová.

Statistiky bez výrazných změn

Vzhledem k tomu, že stávka se odehrává na počátku měsíce, bude podle ní případný výpadek dohnán již ve druhé polovině měsíce. "Tudíž ve statistikách ani nebudeme pozorovat nějaký výpadek ekonomické aktivity," dodala.

"Myslím si, že dopad stávky na ekonomiku je minimální. Podstatné by bylo, kdyby stávkoval podnikatelský sektor, který se na financování veřejného sektoru výrazně podílí," souhlasil analytik ČSOB Petr Dufek. Navíc odhadovat vliv stávky části veřejného sektoru je podle něj nemožné, protože nikdo zatím ani neví, kdo se té stávky zúčastnil a jak vlastně dlouho
trvala.

"Vzhledem k doposud známému průběhu stávky si myslím, že dojde pouze ke ztrátám, které nebudou ekonomiku tak bolet. Mohou to být nepříjemnosti s tím, že se nevykonala v nemocnici například nějaká ošetření či operace. To sice poškozuje pacienty, ale na druhé straně nějaké ‚drobné‘ ušetří pojišťovny za neprovedené výkony," uvedl ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík.

Odboráři podle něj nepochopili vážnost situace veřejného sektoru a že veřejné rozpočty nejsou perpetuum mobile, které může být do nekonečna financováno deficitně. "Mnohdy se třeba i potvrdí, že ti, co stávkovali, tak vlastně nechybí a jejich místa by mohla být zrušena," podotkl.

Vyčíslit přesné škody je značně obtížné

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek upozornil na to, že ve veřejném sektoru včetně školství a zdravotnictví denně vzniká hrubá přidaná hodnota zhruba 2,3 miliardy korun. "O tolik by teoreticky česká ekonomika přišla, kdyby se chod veřejného sektoru na den zastavil. Jenže někde se nestávkovalo a v některých profesích se ani stávkovat nesmí. Přibližně, natož přesně, vyčíslit škody způsobené stávkou je tak značně obtížné,"
poznamenal.

Důvodem stávky jsou mzdové úspory, které vláda plánuje na příští rok, a především způsob, jakým je chce uskutečnit. Zákonem totiž rozšířila možnost pásmového odměňování, tedy možnost stanovit tarifní část mzdy bez ohledu na počet odpracovaných let. Zavedla také do státní správy smluvní platy, a to i přes rozsáhlý odpor odborů.

Stávku jako takovou v prohlášení odmítl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Stávka totiž podle svazu nepomůže získat finanční zdroje, které by umožnily naplnit představy zaměstnanců. Zároveň prý neřeší zásadní problém nízké efektivnosti státní a veřejné správy.