Tripartita se neshodla na žádné z variant prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Nejdřív chce mít zprávu o sociálních, ekonomických a bezpečnostních dopadech jednotlivých možností, a to do konce června. Pak se k jednání vrátí. Novinářům to řekl ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD. Pokud by podle něj kabinet názor tripartity zohlednil, mohl by o limitech jednat nejdřív až v létě.
Zatímco odboráři a zástupci zaměstnavatelů po uvolnění volají, v celé vládě prolomení limitů podporu nemá. Proti je vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO).
"Tam je problém, že v současné době je strašně moc toho uhlí používáno na výrobu elektřiny, která se exportuje z ČR. Jestliže existují silné argumenty pro prolomení limitů, tak jsou v zásadě dva - zaměstnanost a využití uhlí pro teplárny," uvedl ministr. Pokud by se limity prolomily, měl by podle něj stát zajistit, že se uhlí využije v teplárnách.
Ministerstvo průmyslu zpracovalo čtyři varianty. Vedle úplného prolomení či naopak úplného zachování je ve hře uvolnění v dole Bílina. Mládek navrhuje ale posunutí limitů tam a částečně i v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti jsou obyvatelé, ekologické organizace či Strana zelených.
"Já předpokládám, že v Bílině se limity prolomí, že to nebude žádná otázka. Pokud nebude politická vůle k úplnému či částečnému prolomení limitů v dole ČSA, vláda bude muset udělat něco na podporu lidí (bez práce)," uvedl ministr.
Odboráři a zaměstnavatelé chtějí znát technické parametry i dopady na prostředí. Zajímá je například výhřevnost domácího a zahraničního hnědého uhlí či vyrovnání s lidmi, kteří by buď přišli o práci, nebo kteří by kvůli těžbě museli opustit bourané domy.
Jsme přesvědčeni, že hnědé uhlí je naprosto zásadní strategická surovina této země, naše největší bohatství, bylo by hrubou chybou a dokonce i ostudou, abychom, když neprolomíme, dováželi miliony tun uhlí," uvedl prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Podle Středuly je nutné znát dopady obou možností - zachování i prolomení limitů. V obou případech je nutné, aby stát počítal s "velmi slušnými kompenzacemi" pro propouštěné, či vystěhované, dodal předák. Řekl, že ze sociálních sítí od lidí z Horního Jiřetína má takové informace, že by 75 procent obyvatel bylo schopno ustoupit, pokud by byly náhrady za bydlení dostatečné.
Sobotka po pátečním setkání se starosty z regionu řekl, že by pomoci mohl i sociální fond. Do něj by plynuly vyšší poplatky za vytěžené uhlí. Peníze by se využily na nová pracovní místa.
Podle Mládka materiál o limitech doplňuje spolu s dokumentem o rozvoji jaderné energie aktualizovanou státní energetickou koncepci, kterou mělo jeho ministerstvo předložit do konce března. Podle záměru chce Česko v budoucnu využít hlavně jádro a hnědé uhlí, odklání se od obnovitelných zdrojů a plynových elektráren.
