Tuhý steak, pokoj v suterénu: minusy slevových voucherů

Zájem Čechů o slevy do restaurací a barů na slevových serverech klesá. Voucher do restauračních zařízení si za posledních 12 měsíců koupilo 31 procent klientů slevových portálů, v roce 2012 jich byla polovina. Výrazněji klesl zájem o slevy na wellness a relaxaci a o zlevněné kosmetické služby, ukázal průzkum společnosti Mediaresearch.

Na vině poklesu může být ne neobvyklá praxe uplatňování voucherů, kterou potvrzují zákazníci i sami obchodníci. Redaktorka Instinktu má negativní zkušenost z nákupu slevového voucheru na romantickou večeři do steakhousu na Letné. "Romantika skončila zhruba po 40 minutách, kdy jsme stále ještě naprázdno cucali limonádu, zatímco obsluha stojící opodál hrála jakési hry na mobilu. Opakované upozornění, že bychom se už přece jen rádi najedli, je vytrhlo z letargie jen na chvíli, a když se k nám zhruba po hodině konečně sneslo jídlo, s překvapením jsme zjistili, že jde o něco zcela jiného, než jsme si objednali. Při vyhlídce na další hodinu čekání jsme raději snědli to, co bylo. Aby toho ale nebylo málo, číšník nám pak naúčtoval ještě o 100 korun vyšší cenu." Jak přiznává, zařekli se, že do podobného podniku už nepůjdou. Navíc její partner neměl takovou zkušenost poprvé. "Když se před časem také v oné restauraci ozval s tím, že tak tvrdé maso ještě nikdy nejedl, sdělil mu číšník jen lakonické: Co byste chtěl za slevový voucher? Na ty tu dáváme, co se jinak neprodá!"

Podobně může zákazník dopadnout i při nákupu pobytového voucheru. Nízká cena za dvoulůžkový pokoj s balkónem a polopenzí v hotelu nedaleko rakouského lyžařského střediska kousek od našich hranic se může v praxi podepsat na skutečné úrovni ubytování. Například když nakupující skončí místo toho v pokoji v suterénu s jedním malým oknem. Když si zákaznice Markéta stěžovala na hotelové recepci, dostala poměrně nekompromisní odpověď: "Jste tu na slevu a přijeli hosti. Berte, nebo nechte být." A nezůstalo podle jejích slov jen u toho. "Styděla jsem se jít i na snídani, pořád jsem měla pocit, že se na mě lidi dívají skrz prsty. A možná to byla i pravda," uzavřela svou nepříjemnou vzpomínku dvaatřicetiletá sportovkyně, která si od té doby na slevovém portálu už žádný pobyt nepořídila.

Masérka z Prahy se zase rozhodla nabízet přes slevové portály své služby. Důvod měla jednoznačný: "Svou praxi jsem si teprve zaváděla, a tak jsem doufala, že díky této možnosti nalákám klientelu, která mi už zůstane." Realita byla rozdílná. Žena, která nechce zveřejnit své jméno, neboť na portálu ještě stále působí, potvrzuje, že se jí to zatím nevyplatilo. "Lidi chodí, ne že ne. Ale za cenu, kterou jim s vouchery naúčtuji, se neuživím. A moje přesvědčení, že když budu dobrá, lidi se ke mně vrátí, je fuč. Zeptají se, jaká je normální cena, a když jim to povím, jen povytáhnou obočí." Za zhruba 10 měsíců, co se snaží takto prosadit, se jí vrátil jeden zákazník. "Ostatní si často naopak stěžují, že jsem je ošidila na čase jenom proto, že mají slevu," říká masérka.

Hosté nejsou věrní

Důvodem, proč i hoteliéři stále razantněji odmítají tento slevomatový způsob prodeje, může být fakt, že klientela využívající slevové portály se z 90 procent do daného zařízení už nikdy nevrátí.

"To je naprostá absence loajality hostů, na níž jsou služby hotelů a restaurací primárně založeny," vysvětluje Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, který si je navíc vědom i toho, že hotel na podobných akcích nemůže nic vydělat. "Pokud vezmeme v úvahu, že podmínkou pro nabídku služeb přes slevové portály je minimálně 50- až 60procentní sleva na služby a navíc také provize pro portály ve výši až 25 procent, pak je to velmi nerentabilní cesta k distribuci nebo marketingu služeb hotelů a restaurací."

Naštvaní jsou také regulérní hosté, kteří často nechápou, proč má někdo stejné služby o polovinu levnější než oni. Druhou stranou mince je zmiňovaný fakt, že zákazníci s vouchery se cítí jako podřadní hosté a hoteliéři se ani nesnaží zakrývat, že přestože se do podobné akce pustili dobrovolně a nikdo je nenutil, ze svých klientů "druhé kategorie" nejsou nadšeni.

Slevové nabídky do restaurací a barů i přes pokles zájmu ale zůstávají nejžádanější kategorií. Zájem naopak podle průzkumů roste v kategoriích nabízejících oblečení a módní doplňky, elektroniku, hry a zábavu. Nejvíc se meziročně zvýšila poptávka o zlevněné oblečení, a to z 19 procent na 27 procent.

Navzdory stále trvající oblíbenosti slevových portálů se objevují také názory, že cesta slev je zvláště pro prodejce spíše nevýhodná a je potřeba vymyslet něco mnohem chytřejšího.

"Z mého pohledu to je cesta do pekel," míní odborník na marketing Michal Kubíček, který trvá na tom, že to řada podnikatelů už pocítila i na vlastní kůži. Za ně souhlasí prezident jejich Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek: "Zprostředkovatel, tedy slevový portál, je zbytečným mezičlánkem, který navíc za minimální služby vyžaduje někdy až nemravně vysoké provize. Ideálním modelem pro zákazníka i poskytovatele služeb je proto v tomto případě rezervace přímo přes webové stránky hotelu, kde hoteliéři často nabízejí velmi zajímavé balíčky služeb."

Průzkumy hovoří jasně: čím déle se prodejce podílí na jakékoli slevové politice, která nemá řádné opodstatnění, tím jistěji bude za čas nabízet horší produkty. "Z dlouhodobého hlediska má propagace služeb na slevovém portálu jednoznačně vliv na snižování kvality služeb," vypočítává lehce zdokumentovaná fakta Václav Stárek.