Už potřetí za sebou čekají čeští pěstitelé nadprůměrnou úrodu chmele. Daří se ale i jejich zahraničním konkurentům a pivovary ještě ani zdaleka nespotřebovaly loňské zásoby, takže čeští chmelaři budou muset s cenou dolů. Možná budou muset jít až pod hranici udržitelné ceny, uvedl dnes předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumil Pázler. Po polovině sklizně se odhad úrody drží na 6500 tunách.
Kdyby se letošní úroda prodávala za loňské ceny, pěstitelé by za ni utržili asi 1,17 miliardy korun a mohli by dál pokračovat v modernizaci svých hospodářství; až donedávna finančně strádajících. "Jenže teď jsme spíš ve velmi složité situaci. Už loňská sklizeň se ve světě neprodala a zůstala na skladech, i když v Česku se tehdy podařilo prodat všem. Ale teď už bude velký tlak na snižování ceny," řekl Pázler.
Vloni se tuna českého chmele prodávala podle Pázlerových údajů v průměru za 170 tisíc až 180 tisíc korun. "To je zhruba minimum, které umožňuje udržitelnou výrobu a obměnu porostů i techniky," řekl Pázler. Konkrétní ceny kolísají v závislosti na odrůdě a kvalitě porostu a rozdíly v nasmlouvaných cenách mohou být více než dvojnásobné.
Pěstitelé už v srpnu odhadovali, že kvůli nadprodukci z loňských let bude potřeba dál snižovat plochu obhospodařovaných chmelnic, které se za posledních deset let zmenšily o zhruba 15 procent na stávajících 5210 hektarů. Nad dalšími 1200 hektary během letoška sice chmelniční tyče také stály, ale nic na nich nerostlo; dílem kvůli regeneraci půdy, dílem kvůli stagnující poptávce pivovarů. I na menší výměře se ale daří pěstovat skoro stejný objem chmelových šišek jako na začátku dekády.
Chmelařům nepomáhá ani stále silnější koruna, a tak musejí zkoušet hledat nové odrůdy. Tradiční odrůda Žatecký poloraný červeňák ztratila během poslední dekády své výsadní postavení a vyklízí místo novým odrůdám, podobnějším zahraničnímu chmelu. Jejich podíl vzrostl letos už na 12,5 procenta, před devíti lety to bylo jen 3,5 procenta. Čeští spotřebitelé by to zatím pocítit neměli, 80 procent českého chmele se totiž exportuje.
Pocítit by neměli ani nižší kvalitu letošní úrody, kterou zřejmě dokážou pivovary kompenzovat vyššími dávkami hořké komodity. "Letošní úroda má obecně o něco menší podíl alfa hořkých látek, což je dané rozkolísaným počasím, ale tato veličina se liší i mezi jednotlivými porosty. Čím mladší porost je, tím vyšší podíl alfa látek má," uvedl jednatel Chmelařského institutu v Žatci Jiří Kořen.
Pěstitelé počasí spíš děkují; velká horka začátkem léta hrozila zaražením růstu rostlin. "Srážky tehdy přišly doslova v hodině dvanácté, bez nich bychom měli problémy," řekl Pázler. Větší škody nenapáchalo ani chladné a deštivé srpnové počasí, jen v Úštěcké oblasti zaplavila voda několik chmelnic, u Žatce zase pokácela asi vichřice tyče zhruba na deseti hektarech chmelnic. Sklizeň je v tuto chvíli za polovinou a bude končit až
v polovině září.
