Úsporný hit v letošním daňovém přiznání

V letošním daňovém přiznání fyzických osob na "úsporný hit" aspiruje výdajový paušál na dopravu. Všechny novinky oproti loňsku uvádíme v přehledných bodech.

V průběhu loňského roku doznala daň z příjmů fyzických osob (DPFO) řady úprav. Několik změn bylo do zákona zařazeno v souvislosti s přijetím protikrizového balíčku a představují pro daňové poplatníky oproti roku 2008 zvýhodnění.

Kromě zvýhodněného daňového paušálu na dopravu stojí za zmínku i to, že lidé, kteří budou zdaňovat příjmy získané během zaměstnání v zahraničí, se nemusejí držet pravidel ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Letos mohou také poprvé podat v Česku daňové přiznání i cizinci, kteří v tuzemsku pracují. Pro informaci jsou dále v textu uvedeny i některé údaje, které se proti roku 2008 nezměnily.

Příjmy ze závislé činnosti

Pokud má poplatník povinnost zahrnout do přiznání k DPFO také příjmy ze závislé činnosti v zahraničí, je potřeba tyto příjmy navýšit o pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které by z těchto příjmů platil český zaměstnavatel. Do konce roku 2008 se přitom tyto příjmy navyšovaly o skutečně placené pojistné v zahraničí, jehož výši bylo obvykle obtížné zjistit.

ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo zvažuje daň 25 procent u fyzických osob

Další změnou je zdanění příjmů českých daňových rezidentů ze závislé činnosti od zahraničních zaměstnavatelů či stálých provozoven českých zaměstnavatelů v zahraničí plynoucí ze států, se kterými Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Tyto příjmy se v Česku vyjímají ze zdanění, pokud byly zdaněny v zahraničí. V případě, že to pro poplatníka bude výhodnější, použije se způsob zdanění uvedený ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění.

Příjmy z podnikání

Pro rok 2009 se zvýšily paušální výdaje, které si mohou poplatníci uplatnit k příjmům z podnikání. Sazby paušálních výdajů jsou následující:

Zemědělští podnikatelé                                  80 %

Řemeslné živnosti                                         80 %

Ostatní živnostníci                                         60 %

Nezávislá povolání, znalci, tlumočníci           60 %

V souvislosti s uplatňováním těchto paušálních výdajů je potřeba upozornit na související skutečnosti, jako je dodanění pohledávek, závazků, zásob ve zdaňovacím období předcházejícím období, kdy se začnou uplatňovat paušální výdaje či povinnost evidenčně sledovat odpisy po dobu uplatňování paušálních výdajů. Takže i při uplatňování paušálu se každoročně snižuje daňová zůstatková cena odepisovaného majetku. Pro informaci: paušální výdaje k příjmům z nájemného zůstávají stejné jako v roce 2008, tj. 30 procent.

Paušál na dopravu

V roce 2009 byl zaveden paušální výdaj na dopravu. Tento paušál mohou využít poplatníci s příjmy z podnikání a také z pronájmu (ale také právnické osoby). Paušální výdaj činí 5 tisíc korun na jedno vozidlo a 4 tisíce korun, pokud je používáno i soukromě.

Způsob využití vozidla - pro služební nebo soukromé účely - záleží pouze na prohlášení poplatníka, pokud není prokázáno jinak. Podmínkou pro uplatnění paušálu je, že poplatník nepřenechá vozidlo do užívání jiné osobě např. formou nájmu, zapůjčení apod. Tento paušál se dá použít maximálně pro 3 vozidla, pro další vozidla je potřeba vycházet ze skutečných nákladů.

Paušál pokrývá výdaje na PHM a parkovné, ostatní výdaje jako opravy, odpisy, lze uplatňovat zvlášť. Pro upřesnění: paušální výdaj na dopravu nesouvisí s výše uvedenými paušálními výdaji k příjmům z podnikání, poplatník jej uplatňuje v rámci uplatňování skutečných výdajů a slouží ke zjednodušení evidence. Pokud je však poplatník plátcem DPH, i nadále má povinnost vést daňovou evidenci pro účely DPH.

Mimořádné odpisy

Od roku 2009 jsou zavedeny mimořádné odpisy hmotného majetku. Tyto odpisy se dají použít pro hmotný majetek zařazený v 1. a 2. odpisové skupině pořízený od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Pro 1. odpisovou skupinu je doba odepisování 12 měsíců a pro 2. skupinu 24 měsíců s tím, že 60 procent je třeba odepsat v prvních dvanácti měsících. Poplatník se však může rozhodnout, že nepoužije mimořádné odpisy a využije standardní doby odepisování pro 1. a 2. skupinu.

ČTĚTE TAKÉ: ČSSD chce zvýšit sociální pojištění o jedno procento

Se zavedením mimořádných odpisů souvisí také doba nájmu u finančního leasingu majetku odpisovaného dle ustanovení o mimořádných odpisech. Doba nájmu u majetku v 1. odpisové skupině trvá nejméně 12 měsíců (standardně 36 měsíců) a u majetku ve 2. skupině 24 měsíců (standardně 54 měsíců). Podmínkou zůstává převod vlastnických práv na nájemce po ukončení nájmu a zařazení předmětu leasingu nájemcem do obchodního majetku. Tady pozor při uplatňování výdajů paušálem - v tom případě nemá poplatník obchodní majetek, a tudíž jsou všechny leasingové splátky nedaňové.

Sazba daně, výše slev a daňového zvýhodnění

Sazba daně zůstává 15 procent jako v loňském roce. Sleva na poplatníka i manželku poplatníka, která nemá vlastní příjmy nad 68 000 korun za rok, činí 24 840 korun ročně stejně jako v roce 2008. Daňové zvýhodnění na dítě činí 10 680 korun ročně stejně jako v roce 2008.

Průměrné ceny PHM pro podnikatele

Počínaje rokem 2009 přestalo Ministerstvo financí vydávat pokyny k cenám PHM pro podnikatele. Ti budou moci využít pro zjištění průměrných cen PHM vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2009 má tato vyhláška číslo 451/2008.

Kdo má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Tuto povinnost má každý, jehož příjmy, které jsou předmětem DPFO a nejsou od daně osvobozeny nebo nepodléhají srážkové dani, přesáhly 15 tisíc korun nebo ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu.

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců, podepsal u těchto plátců prohlášení k dani a neměl jiné příjmy vyjma příjmů osvobozených od daně a podléhajících srážkové dani vyšší než 6 tisíc korun.

Zálohy na daň na rok 2010

Podle sdělení Ministerstva financí z 26. ledna 2010, které je uveřejněno na webových stránkách Ministerstva, jsou zálohy na DPFO hrazené v roce 2010 splatné v zákonných termínech, tj. čtvrtletně nebo pololetně. Rozhodnutí o zrušení povinnosti daň zálohovat se týkalo záloh splatných v roce 2009. Pro rok 2010 se s podobným opatřením nepočítá, poplatníci však mohou požádat správce daně o stanovení záloh jinak.

Článek zpracován ve spolupráci se společností IB Grant Thornton Consulting, resp. daňovým poradcem Ondřejem Štědrým.

Ilustrační foto: archiv