Ústavní soud škrtl ze zákona o zaměstnanosti spodní hranici pokuty pro firmy za využívání nelegální práce. Doposud činila 250 tisíc korun. Nyní mohou inspektoráty teoreticky uložit i nižší sankci. Bez souvislosti s úterním nálezem vstoupí na začátku příštího roku v platnost novela, která spodní hranici stanoví na 50 tisíc korun. Touto budoucí úpravou se Ústavní soud nyní nezabýval.
Do konce letošního roku neexistuje žádná dolní hranice. "Po těchto několik měsíců obecné soudy mohou na základě svého uvážení pokutu ukládat od nuly do deseti milionů korun," řekla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.
Zrušení dosavadní hranice navrhl Městský soud v Praze. Částku čtvrt milionu korun považoval za likvidační pro menší zaměstnavatele. Také podle ústavních soudců jde o nepřiměřeně stanovenou hranici, která neumožňuje zohlednit individuální okolnosti některých případů.
Městský soud se konkrétně zabývá pokutou 300 tisíc korun, kterou inspektorát práce loni v únoru uložil stavební firmě. Inspektoři zjistili, že firma v roce 2012 zaměstnala jako pomocné stavební dělníky dva Ukrajince, kteří sice měli písemnou smlouvu, ale jejich povolení k zaměstnání platilo pro jiné místo výkonu práce.
Firma podala žalobu. Městský soud pak řízení přerušil a podal ústavní stížnost, protože dospěl k závěru, že zákon je protiústavní. Výše sankce podle městského soudu neodráží skutečný stupeň společenské nebezpečnosti deliktu. Pro firmu s 12 zaměstnanci pak může být pokuta likvidační. Ani správní soud dosud nemohl sankci snížit pod zákonem stanovené minimum.
Sankci v rozmezí 250 tisíc až 10 milionů korun dosud mohly inspektoráty uložit firmám, které umožnily výkon nelegální práce. Konkrétně jde o zaměstnávání cizinců bez povolení k pobytu či zaměstnání, ale také o výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah.
