Blíží se opět další volby. Když uděláme zhodnocení dvacetiletého vývoje po „Sametu 1989“ nemůžeme popřít jisté prvky zlepšení. V obchodě jsou banány, můžeme volně cestovat, máme možnost svobodně podnikat. Na druhou stranu existují i nedostatky. Boj proti „imperialistům a kapitalistům“ byl vystřídán bojem proti „teroristům a komunistům“, místo arogantních Komunistických pohlavárů máme arogantní zastupitelské pohlaváry více stran. Místo „Železné opony“ máme hlídání svobody cestování, kamery, „svlékací“ rentgeny, odposlechové systémy. Bez našeho svolení jsou činěny pokusy na místo odvezených „raket“ jedné země instalovat „radary“ jiné země. Bankrotující Východní blok osmdesátých let byl vystřídán bankrotujícím západním blokem první dekády jedenadvacátého století. Začátek devadesátých let v Československu probíhal nadějně pro mladou rodící se Demokracii. Bohužel brzy poté se vše začalo kazit. Demokratické principy začaly být pošlapávány a potlačovány, na místo normálního zdravého ekonomického vývoje se začala šířit politická a ekonomická korupce vyssávající sílu této země. Ještě koncem devadesátých let minulého století byla určitá šance negativní vývoj zvrátit a nastolit normální svobodný Demokratický systém se zdravou ekonomikou. Bohužel se tuto šanci nepodařilo plně využít a se začátkem dvacátého prvního století začal totální pozvolný sestup končící v dnešních dnech situací, kdy Demokracie v České republice byla nahražena jakýmsi podivným patvarem definovatelným spíše jako „Korupční zastupitelismus“. Ovšem tento problém se netýká jen České republiky. Je to globální záležitost, která už v prosinci 1913 začala v USA schválením zákona o Federální rezervě, kdy skupina soukromých bankéřů začala vyssávat ekonomiku Spojených Států Amerických a po stu letech je přivedla v podstatě k bankrotu. Demokracie V USA se nebezpečně přibližuje k Diktatuře zatímco Demokracie v České republice připomíná trapnou parodii a frašku. Politické kruhy byly před tímto stavem kolapsu ekonomiky i degradace Demokracie už před více než deseti lety varovány, takže se nemůžou vymlouvat, žeby o tom nevěděli. Až na některé výjimky, řada z nich prostě přivírala nad tímto úpadkem oči, výměnou za osobní výhody, mocí nad občany země a možností beztrestně rabovat státní majetek. Uspokojivá není ani situace projektu Evropské integrace. Místo aby po vzoru vícenárodnostního Demokratického, ekonomicky zdravého Švýcarska, vznikla Evropská federace, kde Češi, Moravané, Slezané, Slováci, Němci, Francouzi, Poláci, Britové a další budou spolupracovat za rovných podmínek (pro všechny bez vyjímky) v rámci Duchovní vize, že VŠICHNI JSME V PODSTATĚ LIDSKÉ BYTOSTI A RŮZNÉ PROJEVY JEDNÉ TRANSCENDENTÁLNÍ ENERGIE, vznikl jakýsi polobyrokratický moloch, kde různí političtí zviditelňovači, toužící po moci, populisticky mávají praporem údajných národních zájmů, přičemž jim vůbec nevadí, že sami přitom potlačují práva jiných národů. Odmítají prostě měřit všem stejným metrem. A tak vznikl jakýsi polorozvařený politický blivajz, s pochybnou Demokracií, bez jednotné armády, s nerovnými podmínkami a s rovněž se potácející ekonomikou, kde různé politické a mocenské skupiny nekontrolovaně bojují o vládu jak nad celou Evropou tak nad malými regiony.
Pozitivní a nadějné je, že jsme dostali šanci zvolit si vstup do EU v referendu, byť informační kampaň byla, co se týká vyváženosti informací, poněkud diskutabilní. Tady nám politici dali aspoň šanci rozhodovat o své zemi. Zde zaslouží pochvalu. V jiných směrech vývoje země v minulosti před tím i po tom nám ovšem tato možnost byla upřena.
Prostě jak Česká republika, tak okolní svět, Muslimské a zbývající Komunistické státy se potácejí v křeči totální destrukce vlivem vlastních hloupých sebedestruktivních norem. Obávám se, že destrukce pokročila již tak daleko, ŽE JSME PROSTĚ PŘEKROČILI BOD NÁVRATU. Současný korupčně-zastupitelský Titanic už nejde zachránit. Nelze ho reformovat. Rozpadá se na kusy. Čas vypršel. Podivný zastupitelský experiment, z neznámých důvodů označovaný jako demokracie pod taktovkou mocichtivých politiků s prominutím „zprasil“ za dvacet let, co se dalo. Jediné, co snad ještě můžeme udělat, je, pokusit se pokud možno organizovaně spouštět záchranné čluny a minimalizovat škody a oběti. K tomu by nám, jak doufám, mohla pomoci tato PRACOVNÍ SMLOUVA která se snaží odstranit alespoň ty nejhorší příčiny současného havarijního stavu a vytvořit jisté základní minimum přežití. Abychom si uvědomili rozdíl mezi Zastupitelskou „Demokracií“ a Přímou Demokracií, musíme si uvědomit, že v Zastupitelismu je občan, volič v roli nesvéprávného otroka, který má právo jen dřít a posílat plody své práce politikovi-otrokáři. A protože otrokář nenese za nic odpovědnost, má imunitu, může otroka libovolně ždímat a vydírat. Některý „hodnější“ otrokář hodí otrokovi ze stolu zbytky, a otrok je nadšením bez sebe, jakého „hodného“ má pána. Tak funguje většina světa.
V Přímé demokracii je občan v roli ZAMĚSTNAVATELE, kdy poskytuje svým volebním hlasem práci svému ZAMĚSTNANCI-politikovi, ze svých daní mu platí mzdu a rovněž má právo kontrolovat kvalitu jeho práce. Tak funguje Švýcarsko.
Takže abychom věděli jak dál—ti, kterým vyhovuje postavení otroka a nevolníka, nechť volí ve volbách 2010 nadále a nezměněně, tak jako dosavadních dvacet let stávající zastupitelské strany, které jim tradičně něco populisticky slíbí. Sestup k bankrotu a diktatuře bude spolehlivě pokračovat.
A ti, kteří hájí svou Svobodu a usilují o Demokracii a zdravou ekonomiku země, nechť volí strany a hnutí, jež navrhují Přímodemokratický model, zdravou ekonomiku a nejen to, jsou ochotni podepsat před volbami právní závazek garance plnění níže uvedených bodů PRACOVNÍ SMLOUVY. Podobně jako to navrhuje ve své vizi hnutí www.demokracie.info například s protikorupčním projektem http://www.vnitrostatnioffset.cz ale je možno volit jakékoli jiné strany, hnutí kteří podepíší před volbami právní závazek plnění bodů PRACOVNÍ SMLOUVY POLITIKA S OBČANY.
Možná naše společnost zašla v destrukci příliš daleko, možná už není v našich silách situaci zvrátit, ale každopádně je lepší se alespoň pokusit, a nečekat jen trpně jako ovce na jatkách. Švýcarský model není bez chyb, ve Vesmíru jsou bezesporu mnohem kvalitnější uspořádání společnosti a také Přímá demokracie by mohla doznat řadu zlepšení. Nicméně momentálně je Přímodemokratický systém asi to nejlepší, co na téhle planetě máme k dispozici uprostřed totálního chaosu, rozkladu, diktatur, zastupitelismů a korupce. Rád bych zdůraznil, že náš svět je nemocný, VELMI NEMOCNÝ. Ale to neznamená, že to vzdáme a budeme trpně očekávat konec. Naopak, vyburcujme se konečně z apatie a pokusme se o jeho uzdravení. Iniciativa PRACOVNÍ SMLOUVA je pokus, jak k tomu uzdravení přispět. Možná není dokonalá, ale je lepší, než nic. Pesimismus je sedět v mraze v autě, uprostřed pole s defektem pneumatiky a vzdát pokus o nápravu. (výsledek-zmrznutí) Optimismus je sedět v mraze v autě, uprostřed pole s defektem pneumatiky, pozorovat krajinu jak je hezky zasněžená a nic nedělat. (výsledek-zmrznutí) Realismus je vyměňovat v mrazu uprostřed pole píchlou pneumatiku v těžkých podmínkách a usilovat o zprovozněná auta a o přežití. Současný svět je v problémech proto, že ti, kdo mají moc rozhodovat o životech a majetku občanů, nenesou žádnou odpovědnost. Za nic neručí. Analyzujme problém—jak by to vypadalo, kdyby například řidiči autobusů, vlaků, osobních aut, lékaři, dispečeři elektráren byli opilí, nebyli za svou nekvalitní a nebezpečnou ohrožující práci nijak stíhatelní? Totální kolaps a chaos. A přesně tam svět je. Protože politici kteří chtějí rozhodovat o druhých, nenesou za nic odpovědnost, neposkytují žádné záruky své kvalitní práce. ZMĚŇME TO. Přinuťme politiky aby museli ručit za kvalitu své práce, stejně jako musí ručit řidiči tramvaje, lékaři na operačním sále, dělníci v továrně a další. Jedině tak dokážeme naši společnost uzdravit a vyvést z chaosu.
Takže zde je návrh inspirativní PRACOVNÍ SMLOUVY a co bychom jako ZAMĚSTNAVATELÉ-občané a voliči měli po svých ZAMĚSTNANCÍCH-politicích, žadatelech o práci ve Sněmovně, požadovat. A kam dále půjde tato země a svět, už záleží jen na Nás. Nikoho nelze k ničemu nutit. Kdo chce být SVOBODNÝ, nechť myslí a volí jako SVOBODNÝ. A kdo chce myslet a volit jako otrok a nevolník, má nato rovněž právo. Je to jeho věc a musí se vyrovnat s následky své volby.
Hlasuj - toto je kvalitní názor
-
40 hlasů
Nejdiskutovanější názory
Ja (44 hlasů) 16.02.2010 11:17
Ne, Sovetsky svaz nas nikdy k nicemu nenutil. :-D
beta (40 hlasů) 16.02.2010 10:24
hlavně v PRAZE je změna nutna ODEESACKA MAFIE drze krade a tak radeji...
http://www.janhus.estranky.cz/stranka/volby-2010 (40 hlasů) 16.02.2010 10:16
Blíží se opět další volby. Když uděláme zhodnocení dvacetiletého...
papj (38 hlasů) 16.02.2010 12:37
Pochybuji o tom, že v tomto bordelu, který u nás existuje , někdo...
historik (35 hlasů) 16.02.2010 11:00
Nemáte info, kolik nás stála okupace Afgánistánu sovětskými okupanty?...