Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl odvolání francouzské firmy Areva proti jejímu vyloučení z tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Potvrdil tím únorové rozhodnutí svých podřízených. Areva ještě může podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
"Ztotožnil jsem se se závěry rozkladové komise a potvrdil rozhodnutí prvního stupně," řekl bez bližších podrobností Rafaj s tím, že šlo o nejnáročnější případ, který musel ve funkci předsedy antimonopolního úřadu posuzovat.
"Jsme rádi, že to, co jsme shledali za jasné důvody pro vyloučení Arevy z výběrového řízení, antimonopolní úřad potvrdil," řekl k Rafajovu rozhodnutí mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
ČEZ rozhodl o vyřazení Arevy z tendru loni v říjnu s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti ale firma nezveřejnila. Areva se proti svému vyloučení u ÚOHS opakovaně neúspěšně bránila. Tvrdila například, že první rozhodnutí ÚOHS bylo založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a nesprávné právní analýze. Tvrdila také, že se v případě neúspěchu u antimonopolního úřadu obrátí i na soudy.
Pokud by Areva chtěla rozhodnutí ÚOHS napadnout, musí se obrátit na Krajský soud v Brně, sdělil Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners ."Pokud by pak soud uznal, že Areva byla z výběrového řízení vyřazena neoprávněně, případ by se vrátil na ÚOHS k novému projednání," doplnil.
Ve výběrovém řízení na dostavbu Temelína zůstávají česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a americko-japonská společnost Westinghouse. Definitivní rozhodnutí o vítězi tendru mělo podle původních plánů padnout v září. Podle informací z médií se ale zřejmě nejméně o rok opozdí.
Cena za dostavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína se odhaduje na 200 až 300 miliard korun. Nové bloky by měly více než zdvojnásobit výkon elektrárny, který nyní činí 2000 megawattů. Stavba by měla být dokončena v roce 2025, nové bloky by měly být v provozu 60 let.
| Výběr hlavních událostí kolem plánované výstavby třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE)
Únor 1979 - Byl vydán investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje, který počítal se stavbou čtyř bloků.
Březen 1990 - Z rozhodnutí vlády byly pozastaveny práce na plánovaném třetím a čtvrtém bloku.
10. června 2002 - Zahájen zkušební provoz prvního bloku JETE, v druhém bloku se tak stalo v dubnu 2003.
10. února 2004 - Zastupitelstvo Jihočeského kraje odmítlo záměr dostavět třetí a čtvrtý blok JETE a vybudovat na území kraje hlubinné úložiště radioaktivního odpadu.
11. července 2008 - ČEZ požádal ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivu dostavby JETE na životní prostředí. Příslušnou studii předala firma ministerstvu v květnu 2010.
7. dubna 2009 - Jihočeský kraj revokoval část svého usnesení z roku 2004, které odmítlo dostavbu třetího a čtvrtého bloku i budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Temelíně.
3. srpna 2009 - ČEZ zahájil výběrové řízení na výstavbu dvou jaderných bloků v JETE. Do tendru se přihlásil americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport a francouzská Areva.
9. února 2011 - Vláda schválila kroky nutné k dostavbě Temelína. Patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
18. února 2011 - ČEZ posunul termín dokončení dostavby o pět let na rok 2025. Mezi důvody odkladu bylo mimo jiné snížení poptávky po elektřině v důsledku ekonomické krize.
27. října 2011 - Premiér Petr Nečas (ODS) jednal v USA s americkým prezidentem Barackem Obamou o dostavbě Temelína, již dříve jednal s představiteli francouzské vlády. V listopadu 2010 mluvil od dostavbě Temelína i prezident Václav Klaus během setkání s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem a tématu se věnoval také prezident Dmitrij Medveděv během návštěvy Prahy v prosinci 2011. Jednání českých politiků s představiteli USA a Ruska o Temelínu se konala i v dalších letech.
31. října 2011 - Zájemci o dostavbu Temelína si od ČEZ převzali zadávací dokumentaci.
2. července 2012 - Nabídky na dostavbu Temelína podali tři zájemci: americký Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české Konsorcium MIR.1200, skládající se z firem Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress.
5. října 2012 - ČEZ oznámil, že Areva nesplnila požadavky tendru a byla z něj vyřazena. Přesné důvody ČEZ nezveřejnil. Později se v tisku objevila informace, že nabídka negarantovala fixní cenu. Podle regionálního ředitele Arevy pro střední Evropu Thomase Eprona však jeho firma fixní cenu nabídla.
19. října 2012 - Areva předala společnosti ČEZ podrobné námitky proti rozhodnutí o vyřazení ze soutěže. ČEZ je 29. října zamítl, načež Areva vyzvala ČEZ k pozastavení tendru.
20. listopadu 2012 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal na základě žádosti Arevy předběžné opatření, podle něhož ČEZ zatím nesmí podepsat smlouvu s případným vítězem tendru.
30. listopadu 2012 - ČEZ požádal Státní úřad pro jadernou bezpečnost o povolení pro stavbu dvou nových bloků.
18. ledna 2013 - Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.
24. ledna 2013 - Areva znovu požádala antimonopolní úřad o pozastavení tendru, ale úřad této druhé žádosti nevyhověl.
25. února 2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že ČEZ vyřazením Arevy z tendru neporušil zákon o veřejných zakázkách. Francouzská společnost podala rozklad.
25. března 2013 - ČEZ odeslal uchazečům o dostavbu Temelína předběžné hodnocení jejich nabídek. Američané vedli v jedné ze čtyř kategorií, technická kritéria a licencování, ta má při výběru dodavatele hlavní váhu.
17. června 2013 - Nejvyšší správní soud odmítl žalobu občanského sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín proti souhlasnému stanovisku MŽP k dostavbě Temelína.
22. července 2013 - ČEZ oznámil, že o dostavbě Temelína rozhodně nejdříve o rok později, než plánoval. Termín rozhodnutí dosud připadal na letošní podzim.
26. července 2013 - Předseda ÚOHS Petr Rafaj zamítl odvolání Arevy proti jejímu vyloučení z tendru. Firma ještě může podat žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
|
