Sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 19 procent by zvedlo životní náklady domácností maximálně o 2,11 procenta. Nejvíce by dopadlo na nejchudší domácnosti. Tvrdí to analýza Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který patří pod Národohospodářský ústav AV ČR.
Případné zavedení jednotné sazby DPH, o kterém v souvislosti s připravovanou důchodovou reformou uvažuje ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), by přitom podle analýzy mělo podobný dopad na všechny typy domácností. "Dle očekávání dopadá více na chudší než na bohatší domácnosti, ale rozdíly mezi nimi jsou malé," uvádějí autoři studie Libor Dušek a Petr Janský.
Domácnostem, které patří mezi deset procent nejchudších, by podle nich stouply životní náklady měsíčně v průměru o 2,11 procenta. Vyjádřeno v penězích je to 184 korun. Deseti procentům nejbohatších domácností by sjednocení přineslo navýšení výdajů o 1,35 procenta, tedy o 548 korun.
"Obdobně malé rozdíly pozorujeme při porovnání domácností podle jejich ekonomické aktivity," píší autoři. Nejhůře postiženy by byly domácnosti nezaměstnaných. Náklady by jim stouply o 2,11 procenta, tedy o 316 korun měsíčně. Dopad na životní náklady důchodců by byl 1,9 procenta, což činí 267 korun. U podnikatelů by byl nárůst 1,7 procenta, tedy v průměru o 463 korun.
Rodinám se dvěma dětmi by sjednocení sazeb zvedlo náklady o 1,79 procenta, tedy o 524 korun. U rodin s jedním dítětem by to bylo o 1,63 procenta, tedy o 408 korun, a u bezdětných o 1,8 procenta, což činí 322 koruny.
Autoři studie se zaměřili i na další možné úpravy DPH, konkrétně na možnost, že by se zvýšila zvýhodněná sazba z 10 na 17 procent a základní by se ponechala na 20 procentech. Tato varianta má rovnoměrnější dopady než sjednocení sazeb. Rozdíly jsou však pouze v řádu desetiny procenta.
Například u deseti procent nejchudších by zvýšila výdaje o 1,95 procenta, tedy o 171 korun měsíčně. U deseti procent nejbohatších by pak náklady stouply o 1,44 procenta, tedy o 599 korun. To je jen 51 korun více než u sjednocené sazby.
Růst životních nákladů
"Navrhované sjednocení sazeb DPH má samo o sobě nevyhnutelně negativní dopad na životní náklady domácností," uzavírají studii autoři. Odhadované dopady ale jsou podle nich relativně mírné a více než dostatečně by je kompenzovaly valorizace dávek či snížení pojistného na sociální zabezpečení, o kterém se v rámci některých variant důchodové reformy uvažuje.
Do výdajů domácností autoři začlenili všechny peněžní výdaje na potraviny včetně nápojů a restauračního stravování, průmyslové zboží od oblečení přes knihy po tabák, služby od energií, přes dopravu, po lékařskou péči. Dále do nich zahrnuli daň z nemovitostí, dědickou daň, správní a jiné poplatky, příspěvky organizacím, různé typy pojištění a podobně.
Ministr financí Kalousek je přesvědčen, že se vláda na penzijní reformě, kterou má pomoci financovat právě změna sazeb DPH, dohodne v první polovině příštího roku. Proti slučování sazeb daně z přidané hodnoty se nedávno vyslovila nejmenší koaliční strana Věci veřejné.
