Zatmění Slunce: energetici čekají výpadek solárního proudu

Při částečném zatmění Slunce v pátek 20. března rychle klesne a po pár hodinách znovu vyskočí výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren. Připravujeme se na to, hlásí správce přenosové soustavy ČEPS.

Začne v 9.36, vrchol nastane v 10.45 a skončí v 11.57. Takový bude průběh částečného zatmění Slunce na českém území. Podle společnosti ČEPS ale zdaleka nejde jen o Česko, ale o celou Evropu, s níž je republika provázaná vysokým napětím - a tudíž i případně ohrožená možným výpadkem proudu kvůli rychlým změnám ve výrobě solárních parků i střešních instalací.

"Nebezpečí skutečně existuje, není zanedbatelné," řekl předseda představenstva ČEPS Vladimír Tošovský. Výkon všech fotovoltaických elektráren po celém kontinentu je zhruba 90 tisíc megawattů, tedy asi jako 45 jaderných elektráren Temelín. Nejvíce panelů vyrábí proud v sousedním Německu a blízké Itálii.

Černý scénář počítá s tím, že nad Evropou bude v pátek 20. března jasná obloha a v relativně krátkém čase odpadne asi třetina výkonu. Každou minutu by výkon mohl spadnout až o 400 megawattů a po opětovném "vykouknutí" Slunce znovu naskakovat až 800 megawattů za minutu - tedy jako kdyby se každou minutu připojil bezmála jeden temelínský blok.

Podle lidí z ČEPS je nejhorší právě dynamika, rychlost, jak výroba solárního proudu v Evropě spadne a posléze znovu vyskočí. "Připravují se na to všechny státy Evropy," řekl Miroslav Šula ze sekce Řízení provozu ČEPS.

Jako jedno z bezpečnostních opatření proto ČEPS s měsíčním předstihem navýšil rezervní výkon, který může pokrýt případný razantní pokles výroby. Na 20. března rovněž omezil obchodní aktivity, aby v síti byla dostatečná rezerva, nebo přerušil opravy vedení.

"Doufáme, že se nic mimořádného nestane," řekl člen představenstva ČEPS Miroslav Vrba, podle něhož dokonce v Evropě už zhruba rok funguje zvláštní pracovní skupina. Vedení ČEPS odhaduje, že všechna opatření vyjdou na jednotky milionů korun.

Podle České průmyslové fotovoltaické asociace se možné ohrožení přenosové soustavy kvůli zatmění Slunce uměle nafukuje. A jako zcela nereálné pokládá případný výpadek dodávek elektřiny - takzvaný blackout.

"K 'náhlému! omezení či dokonce zastavení výroby dochází ve slunečních elektrárnách každý den, zpravidla vždy po setmění, aniž by to mělo pro elektrickou síť jakékoliv fatální důsledky. O blackoutu nemluvě. Důvodem je, že tyto změny v objemu výroby a dodávek elektřiny jsou dopředu dlouhodobě známy. Stejně tak je tomu i v případě zatmění Slunce," uvedla fotovoltaická asociace.

"Na pokrytí výpadků a nárazového obnovení výroby elektřiny je přenosová soustava vybavena záložními zdroji, přečerpávacími elektrárnami a podobně, protože musí být připravena například na možný neočekávaný výpadek třeba u jaderné elektrárny v Temelíně. Ten navíc není dopředu ani zdaleka tak dobře predikovatelný jako zmiňované zatmění či západ Slunce," dodala asociace.

Podle ČEPS se ale nemůže zatmění Slunce 20. března podceňovat. I když existuje i varianta, že nad Evropou bude zataženo a žádné dramatické výkyvy ve výrobě solární elektřiny se neuskuteční.