Zeman: Za krizi může i Špidla, ODS tvořila toxická aktiva

Hospodářskou krizi v Česku způsobili podle Miloše Zemana pravicoví i levicoví politici. Pokud chtějí najít společné řešení a zároveň ekonomice pomoci, měli by podporovat státní zakázky. Ale jen do chvíle, než se dostaneme z recese, zdůrazňuje Zeman.

Za viníky současné ekonomické situace v Česku jste označil dvě nejsilnější politické strany. Jak se která z nich provinila?
Občanští demokraté odmítli spolufinancovat závazky investiční povahy. Tím dali vzniknout toxickým aktivům ve státním bankovním sektoru. ČSSD v době konjunktury zvýšila rozpočtový deficit, přestože se zavázala k opaku.

ČTĚTE TAKÉ: Politici by se měli zaměřit na státní zakázky

Máte na mysli dohodu o plynulém snižování rozpočtového deficitu?
Ano, přesně tu. Keynesiánská ekonomická teorie předpokládá, že v období krize je možné deficitní financování. V obdobě konjunktury má však být rozpočet přinejmenším vyrovnaný. Uvedená dohoda existovala v době opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD a předpokládala, že v roce 2003 bude rozpočet v rovnováze. Pak ale nastoupila Špidlova vláda a místo, aby se v tomto trendu pokračovalo, tak se rozpočtový deficit skokově zvýšil, tuším, že na 110 nebo 120 miliard. Aniž by k tomu existoval nějaký věcný nebo ekonomický důvod. Tato vláda naprosto plýtvala rozpočtovými prostředky podle slavného hesla "Zdroje jsou“ a tím nese spoluzodpovědnost za dnešní ekonomickou krizi.

Proč si myslíte, že byl Bohuslav Sobotka nejslabším ministrem financí v historii České republiky?
Ministr financí má mít schopnost vzdorovat tlaku ostatních ministrů, protože každý resort je schopen spotřebovat nekonečné množství prostředků. Jestliže ministr financí tomuto tlaku ustupuje, tak je to slabý ministr. A to, zda tomu ustoupil, nebo ne, se pozná na rozpočtovém deficitu, zvláště v období konjunktury.

Jste proti finančním injekcím, ke kterým se mnohé státy uchýlily. Ocenil jste tedy chladnokrevný přístup české vlády v rámci jednání Evropské unie?
Ta rozvaha byla sice rozumná, ale zároveň tak trochu chlubení se cizím peřím. Nalití peněz do českého bankovnictví proběhlo už na přelomu tisíciletí a nebylo nutné je opakovat. A díky této sanaci a následné privatizaci českých bank je náš bankovní sektor daleko zdravější než bankovní sektor v západní Evropě, o Americe už vůbec nemluvě.

S hospodářskými problémy se však potýkáme. S jakými opatřeními nesouhlasíte, jste řekl jednoznačně. Najdou se návrhy, které považujete za rozumné?
Naprosto souhlasím s podporou exportu. Je to ale okrajové řešení, které neřeší podstatu problému. Stejně tak zrychlené odpisy. Jinak se opatření obou politických stran míjejí účinkem. Jak opakuji neustále, podstata věci spočívá v tom, že podnikatelé potřebují zakázky, a ne snížení daní, a zaměstnanci potřebují práci, a ne podporu v nezaměstnanosti. Když nebude práce, tak nebudou zakázky. A když nebudou zakázky, tak nebude práce.

A na zakázky byste čerpal prostředky odkud? Z peněz, které získáte poté, co zvýšíte daně a zamítnete podpory všeho druhu?
Chápete to správně. Kdybychom měli konjunkturu, byl bych odpůrcem deficitního financování. Protože je krize, pokládám jako keynesiánec deficitní financování za nutné. Ale když musíme mít deficit, tak ať se alespoň neprojí, ale rozumně investuje.

Na systém státních zakázek vsadilo i Japonsko. Růst se mu zlepšit nepodařilo, státní dluh přesáhl sto procent HDP. Nebojíte se, že by se nám mohlo stát totéž?
Vždy záleží na konkrétních investicích. Už jsem uváděl trochu ironický příklad Turkmenistánu, kde investovali do zlaté sochy bývalého prezidenta. Tato investice bezesporu neměla onen keynesiánský multiplikační efekt. Naše zakázky by měly být rozumné. Kromě infrastruktury a čističek odpadních vod, které neustále zmiňuji, tu jsou stovky zchátralých kulturních památek, které by potřebovaly opravu. Zmiňovaný multiplikátor by se mimo jiné projevil v rozvoji turistického průmyslu.

Myslíte si, že v době krize stoupne zájem lidí o manuální práci?
Jestliže budou vědět, že když práci odmítnou, nedosáhnou na existenční minimum, tak ji vezmou. V období krize si nemůžete příliš vybírat. Já lidem nechci nabízet podporu v nezaměstnanosti. Chci jim nabízet práci.

Souhlasíte s ekonomem Jiřím Havlem, že musíme podporovat hlavně nejchudší vrstvy, protože právě zde se rodí extremismus?
Je pravda, že ekonomická krize byla jednou z příčin vzestupu nacistické strany v Německu. Ale současně je potřeba doplnit, že krize byla tehdy celosvětová a tak intenzivní fašistická hnutí jako v Německu a Itálii v dalších zemích nevznikala.

ČTĚTE TAKÉ: Rozpočet pod 150 miliardami? Podle Kalouska to jde

Řekl jste, že krize není pouze hrozba, ale i výzva. Pro koho především?
Pro schopné podnikatele, kteří dokáží předložit racionální projekty s multiplikačním efektem, projekty, které dají lidem práci. Schopný podnikatel se musí umět vklínit do nějaké mezery na trhu a obklopit se týmem schopných pracovníků. Takový člověk pak může ztratit stroje, budovy, dokonce i peníze. Když však rozbijete sehraný tým, velmi těžko ho dáváte dohromady. Takže přežijí především ty podniky, které si uchovají kvalitní lidský kapitál.

Foto: Jan Schejbal