Výsledky průzkumu
Živnostníci riskují. Nemyslí na stáří ani na nemoc
14.08.2013 07:02 Původní zpráva
Nízkou finanční gramotnost českých podnikatelů a živnostníků odhalil průzkum, který loni provedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Mnoho z nich totiž nepočítá s nečekaným zhoršením své finanční situace ani s nízkými státními důchody ve stáří.
Když na počátku roku zaznělo na jedné z konferencí o důchodové reformě, že českým živnostníkům hrozí v penzi chudoba, téměř nikdo to nezaznamenal. Toto varování však nyní potvrdil průzkum, který vypracovali Jan Vlach, Ladislav Průša, Július Szabo a Tomáš Pavlíček z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Podle něj totiž většina živnostníků nemyslí na stáří a zajišťuje se pouze tím, že platí sociální pojištění, které je přitom u podnikatelů nižší než u zaměstnanců. "Vyšší než minimální sociální pojištění si platí pouze čtvrtina z nich," konstatují autoři průzkumu.
Podnikatelé samozřejmě mohou získat peníze ve stáří i z jiných zdrojů, než je penze. Například prodejem nemovitosti či dalšími investicemi. Tak se však zajišťuje pouze necelá pětina lidí, kteří se zúčastnili průzkumu. A příliš nepomůže ani prodej firmy. "Ve skutečnosti jsou živnostenské podniky s minimálním kapitálovým vybavením včetně jejich lokálního trhu obtížně prodejné. Po zastavení aktivity přebírá uvolněný trh sousední konkurenční firma," míní autoři studie.
Problém zabezpečení podnikatelů a živnostníků ve stáří není zatím podle nich společensky naléhavý. Než začali podnikat, byli většinou někde zaměstnaní. "Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně klesat s trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude rovněž klesat. Stále více sebezaměstnaných se bude nacházet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima," míní studie.
O moc veselejší není ani situace týkající se penzijního připojištění, na něž si totiž přispívá pouze necelá polovina podnikatelů. Třetina si pak ukládá na životní pojištění. "Proti širšímu využití komerčních produktů pojišťoven působí nízká výkonnost fondů penzijního připojištění a krátká doba jejich působení. Obdobná situace platí i pro kapitálové životní pojištění, které je v mnoha případech nesrozumitelné," varuje studie.
O moc lépe na tom živnostníci nejsou ani v případě nemocenského pojištění, jež je pro ně dobrovolné a na rozdíl od zaměstnanců, kteří už od čtvrtého dne dostávají od zaměstnavatele náhradu mzdy, musejí podnikatelé v prvních třech týdnech nemoci žít ze svého. Proto si podle průzkumu nemocenské platí pouze 30 procent účastníků průzkumu, z toho třetina více než zákonem stanovené minimum. Zbytku podnikatelů se tento přístup může vymstít v případě dlouhodobé nemoci nebo úrazu.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnila více než tisícovka lidí, přitom nemají podnikatelé a živnostníci větší problémy s financemi. Čistý měsíční příjem zhruba tří čtvrtin jejich domácností se pohybuje od 15 do 55 tisíc korun s těžištěm v pásmu od 35 do 55 tisíc. Po přepočtu připadá na jednu osobu v domácnosti podnikatele "na plný úvazek" 12,5 až 19,5 tisíce korun.
Za zajištěné pro obtížné životní situace se podle průzkumu považovaly dvě třetiny dotázaných. Tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že je jejich situace natolik příznivá, že si mohou dovolit platit všechny své spotřební výdaje. S tím však prý nekoresponduje nízký podíl podnikatelů, kteří si vytvářejí rezervy pro nenadálé a nepříznivé životní situace a na stáří. Podrobný rozbor dospěl k závěru, že podíl respondentů, kteří se cílevědomě zajišťují pro nepříznivé životní situace a na stáří, nedosahuje ani 50 procent, uzavírá studie.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.